Článek
Putin se stále domnívá, že Trump Rusku nabízí řešení k ukončení války, a chce proto pokračovat v diplomatických jednáních, uvedl pro agenturu Bloomberg zdroj napojený na ruské vedení.
V Kremlu ale čekají na další ústupky USA včetně zmírnění některých sankcí a pozastavení dodávek zbraní Ukrajině.
Bloomberg v této souvislosti připomíná jednání v Saúdské Arábii o ukončení útoků v Černém moři. Rusko podmínilo dohodu tím, že její státní zemědělská banka Rosselchozbank bude připojena k mezinárodnímu bankovnímu systému SWIFT.
Putin z cílů neustupuje
Putin sice opakovaně říká, že chce dohodu s Trumpem, dále ale trvá na tom, aby byly „odstraněny příčiny války“, a ze svých podmínek neustupuje. Ukrajina podle něj nesmí vstoupit do NATO a má mít výrazně omezený rozsah ozbrojených sil. Dohoda navíc musí akceptovat realitu na bojišti. Rusko tedy trvá na postoupení Krymu a čtyř oblastí na východě Ukrajiny, byť ani jednu plně nekontroluje. Doufá však v průlom v jednáních, i když neslevuje z požadavků.
„Kreml doufá, že se mu může podařit uspořádat osobní schůzku mezi Putinem a Trumpem, na níž uzavřou dohodu, která zastaví válku na Ukrajině. Přesně tak, jak si Trump přeje. Výměnou za opatření, která udrží Ukrajinu trvale oslabenou,“ napsal ředitel Euroasijského centra Carnegie Russia Alexander Gabuev. Zároveň byla Moskva „připravena pokračovat v boji i předtím, než Trump vyhrál ve volbách, a tak tomu zůstává i nadále.“
Ve zprávě Kanceláře ředitele Národní bezpečnostní služby (ODNI) o hrozbách pro rok 2025 stojí, že je Putin „zřejmě“ ochotný riskovat delší válku než souhlasit s jejím koncem, který by nebyl pro Rusko dost příznivý.
Upozorňuje, že Rusko při jednáních využívá svou iniciativu na bojišti, aby ovlivnilo podobu dohody a dosáhlo významných ústupků ze strany Západu a Ukrajiny.
Putin se podle ODNI „zdá být odhodlaný a připravený zaplatit velmi vysokou cenu, aby uspěl v tom, co vidí jako rozhodující dobu ve strategickém soupeření Ruska se Spojenými státy“. Současně zmiňuje i to, že se chce zapsat do historie a mít v ní svůj osobní odkaz.
Názor, že Putinovi jde vlastně o ukrajinskou kapitulaci, zastává i Institut pro studium války (ISW).
Že Rusko počítá i s vojenským plánem B, potvrzuje oznámení, že na jaře povolá do armády 160 tisíc mužů, což je nejvyšší počet za 14 let. Tvrdí sice, že nebudou vysláni do války, umožní mu to však poslat na frontu jiné jednotky.
V Rusku se sankcí nebojí
V Kremlu se neobávají, že by Trump uvalil další tvrdé sankce na export ruské ropy kvůli tomu, že nepostupují jednání o příměří. Nic na tom nemění ani nový sankční balíček, který představila skupina 50 amerických demokratických a republikánských senátorů. Navrhuje se v něm uvalení 500procentních cel na země, které kupují ruský uran, plyn i ropu a ropné deriváty, pokud se Putin nebude chtít angažovat v jednáních o příměří nebo při porušení případné dohody.
„Tyto sankce neovlivní Rusko tak jako jiné země, které potřebují naši ropu a plyn,“ řekl v telefonickém rozhovoru šéf výboru pro finanční trh Státní dumy Anatolij Aksakov. Podle něj by postihly Čínu, východní Asii a rozvíjející se ekonomiky. Rusko se navíc naučilo se sankcemi žít. Obavy nemá také proto, že se neobjevilo na seznamu zemí, které mají platit USA vysoká cla. Trump to zdůvodňuje tím, že USA nyní s Ruskem neobchodují. Uvalil však vysoká cla na téměř neobývané země nebo takové, jejichž obchod s USA je minimální, což je třeba případ extrémně chudého Lesotha.
Trump dal najevo, že je znechucen tím, jak se jednání kvůli ruskému přístupu vlečou. Pak ale řekl, že je přesvědčen, že ruský vůdce „splní svou část dohody“.
Rusko si je vědomo, že Trump dosažení dohody opakovaně slíbil a že chce teď ukázat, že svůj slib splní.
Rusko nikam nespěchá
Bloomberg připomíná reakci mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, že by Rusko „upřednostňovalo vzájemné společné úsilí při hledání (podob) dohody“, a to vyžaduje čas. „Každý by dával přednost tomu, aby se nebojovalo a jednalo se, ale nejen jednalo, ale taky, aby to bylo slyšet. Tak to máme se současnou americkou administrativou,“ cituje agentura Peskova.
Bloomberg ale tvrdí, že Spojené státy už vyšly vstříc mnoha ruským požadavkům, ale pokud by souhlasily se všemi, americký prezident by riskoval, že bude čelit obviněním ze slabosti.
ODNI však upozorňuje, že Rusko čelí jak vojenským, tak ekonomickým problémům, které ohrožují jeho schopnost vést na Ukrajině válku dlouho. Utrpělo značné ztráty a kvalita rekrutů je nízká.
Rusko navíc musí dávat na válku značné prostředky a současně udržet funkční civilní sektor, což se obtížně vyvažuje.
