Dánsko chce od léta vysílat na Ukrajinu na výcvik vojáky beze zbraní. Rusko varuje

Boysen se o záměru zmínil v rozhovoru pro televizní stanici TV2 s tím, že půjde o jedno až dvoutýdenní „kurzy“ na pozvání velení ukrajinské armády s cílem získat bojové zkušenosti.

„Pošleme několik týmů, aby se podívaly, jaké zkušenosti mají Ukrajinci – z první ruky,“ řekl generál.

Podle Boysena zatím nebyly stanoveny žádné počty, ale plánem je, aby se zmíněných kurzů účastnili jak instruktoři, tak vojáci. „Kurzy by měly začít co nejdříve. Možná už v létě tohoto roku. Z bojových zkušeností Ukrajinců se můžeme hodně naučit, abychom se stali lepšími,“ upřesnil.

Ujistil, že dánští vojáci nebudou ozbrojeni a budou rozmístěni ve výcvikových střediscích v západní části Ukrajiny.

„Budou daleko od frontové linie, například ve Lvově. A pokud dojde k raketovému útoku, Ukrajinci mají opravdu dobré varovné systémy a dobré úkryty. Sám jsem v jednom z nich v Kyjevě strávil nějaký čas,“ řekl dále dánský generál v interview pro stanici TV2, která poznamenala, že přítomnost západních vojáků na Ukrajině byla dosud považována za pověstnou „červenou linii“.

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen se podle tiskové agentury Ritzau staví k plánu zdrženlivě, i když jej vysloveně neodmítl. Dodal, že věc je v kompetenci armády.

Záměr ale kritizoval ruský velvyslanec v Kodani Vladimir Barbin. „Vyslání dánského vojenského personálu na Ukrajinu, mimo jiné za účelem studia bojových zkušeností, vtahuje Dánsko stále hlouběji do konfliktu na Ukrajině a vyvolává jeho další nekontrolovanou eskalaci,“ napsal ambasador ve vyjádření pro TV2.

Podle Barbina zmíněné plány narušují současné pokusy o politické řešení konfliktu na Ukrajině a představují pro dánské vojáky ohrožení. „Rádi bychom vám připomněli, že vojenské objekty včetně velitelství, výcvikových i vzdělávacích středisek a jejich personálu jsou legitimním cílem ruských ozbrojených sil bez ohledu na to, jak hluboko na ukrajinském území se nacházejí,“ varoval v e-mailu ruský diplomat.

Dánsko je jedním ze zakládajících členů NATO a od počátku ruské invaze před více než třemi lety patří k největším podporovatelům Ukrajiny. Kodaň Kyjevu například poskytla stíhačky F-16.