Článek
Kolikrát byl český fotograf Stanislav Krupař v Rusku, spočítat nedokáže: „Poprvé jsem vyrazil na Východ v létě 1994. Poctivě vlakem přes Užhorod, Kyjev, Moskvu až daleko na Sibiř, na ruský Altaj. Těch cest bylo za ty roky jistě čtyřicet, možná padesát, jestli ne víc. Běžně jsem cestoval na dva tři měsíce, ta nejdelší výprava trvala půl roku.“
Pár důchodců pod mozaikou s portrétem Vladimira Lenina, Kazaň, Tatarstán, únor 2014
Krupař tak získal unikátní vhled do ruské reality. „Pamatuji, jak jsem se v létě 1999 snažil registrovat v altajském městečku Usť Koksa (povinná registrace pro cizince v Rusku od zániku SSSR nikdy nebyla zrušena). Přišel jsem tehdy k dřevěnému srubu, který byl zvenčí zavřený na petlici s velikým zámkem a na dveřích byl lístek ručně psanou poznámkou: ‚FSB nepracuje, děláme sena‘.“
Naposledy Krupař navštívil Rusko na podzim 2021, čtyři měsíce předtím, než Putin vydal rozkaz k útoku na Ukrajinu. „Rusko se mi před očima měnilo v policejní stát. Když jsem v říjnu 2021 vstoupil do budovy železničního nádraží v sibiřském provinčním městě Abakan, musel jsem projít bezpečnostním rámem. V nádražní hale bylo pár ospalých cestujících a dvaadvacet různě se poflakujících policistů. O problémech, které jsem postupně míval s ruskou tajnou službou FSB, raději mluvit nebudu.“
Přiznává, že velká politika ho jako fotografa nikdy nezajímala, nejraději se se svým fotoaparátem toulal pro zapomenutých a divokých krajích jižní Sibiře. Přesto na jeho snímcích nejsou jen kočovní pastevci, šamani a nedotčené hory. Coby profesionál dokumentoval útok Putinovy armády proti Ukrajině. V roce 2014 byl na Krymu, na Donbase a poslední tři roky pořizuje obrazové svědectví z rusko-ukrajinské války.
„Vladimir Putin se stal poprvé ruským prezidentem koncem března 2000. Pamatuji ruskou společnost té doby. V každém i menším městě bývalo nějaké ekologické sdružení, nezávislé noviny a pár nadšenců, kteří se snažili měnit věci zezdola. Vlastně mi to až bolestně připomíná aktivní ukrajinskou společnost dnešních dní. Jenže pak přišel v Rusku k moci Putin a se vším tím během pár let zatočil,“ řekl Krupař.
„Nezávislá média zničil, své odpůrce buď pozavíral, vyhnal, případně pozabíjel, až si nakonec nikdo v Rusku netroufne pozvednout proti němu hlas. Z bývalých oligarchů udělal své služebníky a veškerou moc ve státě převzal on a jemu podřízená tajná služba FSB. Využil západní slabosti a pokrytectví a triumfoval v Gruzii, Sýrii, Náhorním Karabachu a Kazachstánu. Nedalo mu moc práce zchudlé Rusy přeočkovat velkoruským šovinismem, směsí carského imperialismu a sovětského sentimentu,“ vylíčil.„Může se nám to líbit nebo ne, ale tenhle recept funguje mnohem lépe, než jsme si dokázali připustit. Pro čerstvě úřadujícího amerického prezidenta je Vladimir Putin seriózní partner k jednání. A co na tom, že se v Rusku volby falšují? Jediné, co platí, jsou čísla. Zatímco v těch prvních prezidentských volbách získal Putin slabých 52 procent hlasů voličů, vloni, když v zinscenovaných volbách zvítězil popáté, to bylo víc než 87 procent,“ shrnuje Krupař.
