Co přinesly tři roky ruské invaze na Ukrajinu

Ruská invaze způsobila masivní migraci. Válkou zasažené oblasti hromadně opustily a stále opouštějí miliony lidí. Po třech letech konfliktu nejvíce ukrajinských uprchlíků eviduje Německo, asi 1,2 milionu. Pokud jde o počet uprchlíků v přepočtu na obyvatele, v žebříčku datového portálu ODP momentálně figuruje na prvním místě Česko.

Mnoho uprchlíků se ale už také vrátilo zpět do vlasti. Podle nejčerstvějších dat je to asi 1,2 milionu lidí, uvádí organizace Člověk v tísni s odkazem na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Aktuální data ministerstva vnitra uvádějí, že v Česku zhruba dvě třetiny ukrajinských uprchlíků plánují zůstat. K prodloužení dočasné ochrany se v ČR zatím registrovalo celkem 320 304 lidí, 90 % z nich opakovaně.

K dnešnímu dni Rusko podle webu DeepStateMap okupuje přibližně 112 300 kilometrů čtverečních ukrajinského území (18,6 % celkové rozlohy země), z nichž zhruba 68 300 (11,3 % celkové rozlohy) si přičetlo v posledních třech letech.

První zástupce náčelníka ruského generálního štábu generálplukovník Sergej Ruckoj uvedl, že Rusko nyní kontroluje 75 % ukrajinských regionů Doněck, Záporoží a Cherson a více než 99 % Luhanské oblasti. Podle něj jsou tyto čtyři regiony „už právně součástí Ruska a nikdy nebudou Ukrajině vráceny“. Kyjev toto tvrzení rezolutně odmítá.

Ukrajinci v srpnu 2024 využili nepřipravenou ruskou obranu v pohraniční Kurské oblasti a rychle tam obsadili kolem 1200 kilometrů čtverečních. Kurská operace, která měla oslabit ruský tlak na frontách na Donbasu, se ovšem příliš nezdařila. Ukrajinci vpádem do Ruska utrpěli velmi vysoké ztráty a navíc ruské síly už přibližně 64 % zabraného území získaly nazpět.

Válka na Ukrajině měla zásadní vliv na globální ekonomiku. Vzrostly ceny paliv a energií. Evropa drasticky snižovala závislost na ruském plynu. Zaměřila se na výstavbu LNG terminálů a zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů energie.

Na začátku války na Ukrajině v roce 2022 odhadovala Světová banka ekonomické škody způsobené konfliktem na přibližně 350 miliard dolarů (8,4 bilionu Kč), což představovalo více než polovinu ukrajinského HDP.

Podle analýzy zveřejněné 22. února 2025 v deníku The Guardian se ukrajinská ekonomika na počátku v roce 2022 propadla o 36 %, následně vzrostla o 5,3 % v roce 2023 a o 3 % v roce 2024. Přesto se ekonomika stále nachází hluboko pod předválečnou úrovní.

Ukrajinský ekonomický analytik Oleksandr Pecherytsyn uvedl, že přímé škody, jako je zničení infrastruktury, dosáhly přibližně 150 miliard dolarů (3,6 bilionu Kč). K tomu je podle něj třeba připočítat náklady obětovaných příležitostí, které se odhadují na 600 miliard dolarů (14,4 bilionu Kč).

V průběhu války zásadně pokročil způsob boje, rapidně se zlepšily jak raketové systémy, tak protivzdušná obrana. Nejvíce ale schopnosti ukrajinské armády na bojišti ovlivnilo nasazení bezpilotních letounů. Ukrajinci přitom inovovali v oblasti vojenské techniky často pod tlakem a s omezenými zdroji.

Zásadní změnou v bojích bylo povolení použití raket dlouhého doletu na ruském území, což platí především v Kurské oblasti. Toto povolení dala Ukrajině administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena loni na podzim. Administrativa Donalda Trumpa zatím v tomto ohledu neplánuje změny, přestože nový prezident USA už v prosinci prohlásil, že rozhodnutí nechat Ukrajinu střílet na Rusko údery dlouhého dosahu bylo „chybou“.

Rusko zatím nevyřešilo omezení své schopnosti vyrábět a nasazovat bezpilotní letouny Šáhid a s těmito omezeními se bude pravděpodobně potýkat i v roce 2025, uvádí Institut pro studium války (ISW). Ten již dříve zaznamenal náznaky, že západní sankce komplikují ruskou schopnost získávat kvalitní komponenty pro bezpilotní letouny. Rusko tyto komplikace touží napravit strategickým partnerstvím s Íránem, s kterým v lednu podepsalo dohodu o spolupráci. Ukrajinské inovace v oblasti elektronického boje každopádně umožňují ukrajinským silám častěji těmto letounům čelit.

Francie také Ukrajině v únoru dodala první stíhačky Mirage 2000, které posílily vzdušné obranné kapacity. Ukrajina prý rozšiřuje i svou flotilu darovaných stíhaček F-16. Tyto stroje slíbily Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko. Ukrajina už několik dodávek obdržela.

Ukrajinci také v posledním roce začali útočit na strategické body, jako jsou například ruské rafinerie a muniční sklady. Tato strategie má za cíl oslabit ruskou ekonomiku, jelikož Rusko je do značné míry závislé na vývozu fosilních paliv.

USA dosud poskytly Ukrajině pomoc ve výši 65,9 miliardy dolarů (1,6 bilionu Kč), od nástupu Donalda Trumpa k moci ale začala být její podpora nejistá. Washington tlačí na Ukrajinu, aby převedla 500 miliard dolarů (12 bilionů Kč) v přírodních zdrojích jako kompenzaci za pomoc poskytnutou během konfliktu, což ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zatím odmítá. Snaží se vyjednat lepší dohodu. Mezitím v Saúdské Arábii probíhají americko-ruské rozhovory o příměří, kterých se ale Ukrajina neúčastní.

Společná jednání Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina podle evropských lídrů představují pro mírová jednání značné nebezpečí, a to především z toho důvodu, že by některá zásadní rozhodnutí mohli oba lídři činit bez přítomnosti Ukrajiny.

Přestože válka urychlila snahu Ukrajiny o vstup do západních politických bloků včetně Evropské unie (EU) a Severoatlantické aliance (NATO), členství během posledních tří let nepřinesla. Další kompromis a to územní, je možnou vyhlídkou do budoucna především pro Kreml. Ukrajina a další světoví lídři naopak chtějí obnovit plnou suverenitu.