Co letělo na Dnipro? Každopádně dosud nejtěžší balistická raketa odpálená ve válce

Video zachycuje několik hlavic, které dopadly v krátkém dostupu na jedno místo, do areálu strojírenského závadu Južmaš, kde se vyvíjela a vyráběla raketová technika. Určit ale typ rakety ze záběru možné nebylo.

Že nepůjde o mezikontinentální balistickou raketu, naznačuje fakt, že byla odpálena z kosmodromu Kapustin Jar, který je vzdálen asi 850 km od Dnipra. Vzhledem k tomu, že i Putin mluvil o raketě středního doletu, o mezikontinentální balistickou raketu nešlo. Pro tak blízký cíl ji není potřeba používat. Rozhodně ale šlo o mohutnější typ rakety, než je běžně používaný typ balistické rakety Iskander s doletem maximálně 500 km.

Krátce po dopadu se objevily spekulace, že šlo o raketu RS-26 Ruběž. Putin však mluvil o jiné raketě, která má nést jméno Orešnik (Líska).

Protože vývoj raket zabere nějakou dobu a rakety se musejí před nasazením otestovat, jde zřejmě o derivát RS-26. Tisková mluvčí amerického ministerstva obrany Sabrina Singhová podle televize NBC uvedla, že jde o novou experimentální raketu vycházející z typu RS-26 Ruběž.

„Je to nový typ letální (smrtící, pozn. red.) zbraně, která byla nasazena na bojišti, takže je to jistě důvod ke znepokojení,“ řekla.

Že nejde o stejnou raketu, plyne i z toho, že Ruběž Spojené státy označují svým kódem SS-X-28 a další vyvíjenou variantu, což je zřejmě zmíněný Orešnik, jako SS-X-31.

Ukrajinské bezpečnostní síly poskytly CNN záběry na trosky, které měly pocházet ze zmíněné rakety. Čísla vyražená na jednom z úlomků No.B7120231 a ИРЦУ 306577.095 patří dílům pro balistickou raketu R-30 Bulava vypalovanou z ponorek, které byly objednané v tomto tisíciletí, jak plyne z dokumentů z roku 2013 , uvedl kanál Agenstvo.

Jak RS-26, tak R-30 vyrábí Moskevský institut tepelné techniky MIT. Objevily se i spekulace, že na RS-26 byla namontován blok s hlavicemi z rakety Bulava, zařazené do výzbroje v roce 2018, která jich může nést šest až deset o celkové hmotnosti přes 1100 kg. To by ale vyvracelo tvrzení, že raketa nesla hypersonická vztlaková tělesa.

Raketa RS-26 měří 12 metrů, má průměr 1,8 metru a váží 36 tun. Může nosit jaderné i konvenční hlavice, buď jednu, nebo více. Jde o nejmohutnější střelu použitou ve válce.

Námořní protilodní střela s plochou dráhou letu 3M22 Cirkon má průměr 60 cm a délku devět metrů, balistická raketa 9M723 Iskander s průměrem 92 cm a délkou 7,3 metru váží 3800 kg, střely s plochou dráhou Kalibr o průměru 53 cm jsou podle verze dlouhé šest až devět metrů a váží 1300 až 2300 kg.

RS-26 je mohutná, protože je odvozena z mezikontinentální balistické rakety RS-24 Jars o hmotnosti 49 tun, která tvoří jádro ruského jaderného raketového arzenálu. Podobně jako ona může nést jednu nebo více konvenčních nebo jaderných hlavic. Lze ji odpalovat z mobilních zařízení.

Rusko RS-26 označovalo jako mezikontinentální, i když o tom západní experti pochybovali. Při dvou posledních úspěšných testech v letech 2012 a 2013 uletěla dva tisíce kilometrů, takže by spadala mezi rakety středního doletu, jejichž vývoj a výrobu zakazovala smlouva INF (Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu, pozn. red.). Rusko se hájilo, že RS-26 je mezikontinentální balistická raketa, protože v květnu 2012 uletěla při testu 5800 km.

Přesto o ní nebylo v dalších letech slyšet, zřejmě skutečně šlo o raketu středního doletu. Byl to jeden z prvních případů podezření na porušení smlouvy INF z roku 1988 ze strany Ruska.

Protože se na konci minulé dekády objevilo několik dalších případů porušení smlouvy INF ze strany Ruska v souvislosti s vývojem střely s plochou dráhou letu Novator 9M729, Spojené státy od smlouvy v únoru 2019 odstoupily. Rusko krok Spojených států následovalo, ovšem Putin říkal, že i když od ní Rusko odstoupilo, nadále bude jednostranně dodržovat její ustanovení. Orešnik jasně potvrzuje, že se tak nestalo.

Putinovo tvrzení, že je raketa hypersonická a nesestřelitelná, jsou typickou snahou vychvalovat vlastní zbraně. Hypersonické jsou skoro všechny balistické rakety včetně Iskanderu, protože i ta létá rychlostí vyšší, než je pětinásobek rychlosti zvuku.

Putin hovořil i o raketě Ch-47M2 Kinžal, což je Iskander upravený pro vypouštění z MiG-31K, jako o hypersonické, což je, a nesestřelitelné, což není. Dokázal ji nad Ukrajinou sestřelit americký systém Patriot. Kvůli své rychlosti a trajektorii letu ale patří k nejobtížněji sestřelitelným ruským raketám.

Sestřelit lze i raketu RS-24 Jars, i když k tomu v praxi nedošlo, protože nebyla nikdy nasazena, a tudíž i RS-26 a její deriváty. Schopnost amerických protiraketových systémů likvidovat balistické rakety prokázaly testy na amerických balistických raketách Minuteman III.

Proti ruským raketám však nelze použít systém Patriot ničící rakety v poslední fázi letu, ale třeba systém THAAD, který sestřeluje balistické rakety těsně před návratem do atmosféry.

Použít se proti nim dá i systém Aegis využívající raket RIM 161 Standard Missile SM-3 s dosahem 1200 km a dostupem 900 až 1200 km, který může ničit balistické rakety ještě v kosmu.

V závěrečné fázi letu by pak mohly raketu ničit střely RIM 174 ERAM (Standard Missile SM-6), určená pro likvidaci letadel, dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket v poslední fázi letu.

Tyto střely může vypalovat nově americká základna NATO v polském městě Redzikowo, který byla oficiálně otevřená na začátku listopadu a Rusům extrémně vadí. V Německu pak má být rozmístěno mobilní odpalovací zařízení amerických pozemních sil Typhon, které umožňuje vypalovat střely s plochou dráhou Tomahawk i antirakety SM-6.