Co když Rusko vyhraje? Švédský expremiér popsal katastrofické důsledky

„Kdyby se nechalo Rusko vyhrát na Ukrajině, mohly by být důsledky katastrofické pro Ukrajince, extrémně vážné pro bezpečnost v Evropě a nesmírně destabilizující pro zbytek světa,“ varoval v článku Bildt.

Popsal možný vývoj po porážce: „Jestli Ukrajina a její západní podporovatelé ztratí odhodlání, může Evropa čelit scénáři, kdy si Rusko podmaní zbytek Ukrajiny, dosadí tam loutkový režim a postupně integruje většinu nebo celou zemi do nového ruského impéria.“

„Z dlouhodobého hlediska by to bylo pro Moskvu Pyrrhovo vítězství. Utlačovatelská říše by se snažila strávit okupované země, podmanit si odbojné obyvatele a nést zátěž velmi vysokých vojenských výdajů v nové éře konfrontace,“ domnívá se Bildt, podle něhož by to Rusko dlouhodobě neustálo. „Dříve nebo později by Rusko čelilo svému třetímu zhroucení za o trochu více, než je století,“ prohlásil.

Rusko by se navíc ocitlo ve stejné situaci jako Moskevská Rus, která byla od svého vzniku v roce 1276 až do roku 1480 vazalem mongolské Zlaté hordy, podotkl Bildt: „Moskva by své středověké mongolské jho vyměnila za čínské jařmo 21. století. Byla by skutečně ponechána stranou v době, když zbytek světa vstupuje do nového zeleného a digitálního věku.“

Bildt popsal i všechny extrémně vážné dopady ruského vítězství a pádu Ukrajiny na Evropu: „Na začátku můžeme očekávat desítky milionů nových uprchlíků. V ukrajinských oblastech, které okupovalo Rusko - nejprve v roce 2014 a pak po roce 2022 - je nyní populace zlomkem původní. Jestliže uplatníme stejný poměr na další dobytá území, bylo by realistické počítat s deseti až patnácti miliony uprchlíků k více než čtyřem milionům, které už Evropa hostí.“

To by však nebyl jediný dopad na Evropu, jejíž politika by se nutně proměnila. Minulostí by byly úvahy o spolužití s tímto novým Ruskem. „Výdaje na obranu, které mají v Polsku dosáhnout čtyř procent HDP a nejméně dvou procent HDP ve většině zemí NATO - by bylo nutné znovu zdvojnásobit, aby věrohodně odrazovaly hrozby ze strany stále desperátštějšího Ruska,“ řekl Bildt.

Nechat Rusko vyhrát by bylo nakonec pro Evropu mnohem dražší, než dostatečně navýšit pomoc Ukrajině, aby Moskva nezvítězila.

Podle Bildta by v případě porážky hrozily další konflikty, a zřejmě nejen v Evropě: „Ke kterým starým hranicím by chtěl ruský prezident Vladimir Putin obnovit kremelské impérium? Finsko, Polsko a pobaltské země byly kdysi ovládané z Moskvy a kdokoli, kdo má přístup ke Kremlem schválenému televiznímu vysílání, v něm může najít ruské imperialistické snílky, které mluví v tomto smyslu. Obnova (ruského) impéria za Ukrajinou může být nerealistická pro přetížený bojující (ruský) režim, ale kdo se to může odvážit brát za jisté v Helsinkách, Rize nebo Varšavě? Nová éra evropské konfrontace jest jistou.“

Bildt připomíná, že Putin nevede svou válku jen pro to, aby si podmanil Ukrajinu, ale taky kvůli tomu, aby změnil globální upořádání, změnil jeho vyvážení a zbavil ho toho, co považuje za nadvládu USA.

Putinovy cíle podle Bildta nemusejí ležet jen na Ukrajině. Upozorňuje, že čínská podpora Rusku ve válce je sice vlažná, ale i přesto má Putin silného spojence v Pekingu, který vnímá jakékoli oslabení Západu jako posílení své pozice.

Bildt dále připomíná slova japonského premiéra Fumia Kišidy, který v dubnu v americkém Kongresu řekl, že tím, čím je dnes Ukrajina, by se mohla zítra stát východní Asie.

„Jako pád Saigonu a pád Kábulu, ruské vítězství na Ukrajině by bylo po celém světě vnímáno jako ještě významnější znamení slábnoucí síly Spojených států. Apetit po riskantním dobrodružství ze strany mnoha aktérů stoupne,“ prohlásil.

Přesto se Bildt nedomnívá, že by Rusko mohlo vítězství na Ukrajině ustát, což však podle něj nijak nesnižuje hrozby pro Evropu.