Čínské banky dávají od Ruska ruce pryč

Rusku navíc docházejí zásoby jüanu, o který roste zájem jak mezi firmami, tak mezi jednotlivci. V srpnu se objem nákupů valut obyvatelstvem ve srovnání s červencem více než zdvojnásobil dosáhl 98,1 miliardy rublů, uvedl v neděli Kommersant. Rubl kvůli tomu v srpnu oslabil o 1,8 % vůči jüanu, o 5,6 % vůči americkému dolaru, na začátku září ale opět zpevnil a vrátil se na úroveň z počátku června.

Ruská centrální banka už oznámila, že prodej jüanů radikálně omezí, protože je větší zájem o nákup čínské měny, než kolik se jí vrací z obchodů. V příštím měsíci by banka měla denně prodávat jüany v celkové maximální výši 200 milionů jüanů. V tom uplynulém přitom prodala čínskou měnu v hodnotě 7,3 miliardy jüanů.

„Pokles objemu vývozu v červnu a červenci zároveň naznačuje pravděpodobné snížení inkas a problémy s platbami budou pokračovat,“ predikuje Kommersant s tím, že velká zpoždění při inkasech za vývoz mohou snížit objem návratnosti výnosů v cizí měně jak kvůli přeorientování na platby v rublech, tak kvůli „zmrazení“ finančních prostředků na účtech během převodů.

Obchodní bilance Ruské federace v červenci klesla z 11,5 miliardy dolarů na 8,1 miliardy dolarů – vývoz se snížil (z 35,3 miliardy na 32,6 miliardy dolarů) a dovoz naopak vzrostl – z 23,8 miliardy na 24 miliard, připomněl Kommersant.

Ruský server Frank Media uvedl podle časopisu Newsweek, že během druhého kvartálu čínská národní banka snížila svá aktiva v Rusku o 27 procent na 356 miliard rublů. Čínská banka Industrial and Commercial Bank of China snížila svá aktiva v Rusku o 27 procent na 462,4 miliardy rublů. Navíc zpřísnila podmínky pro platby, takže některé firmy už nemohou jejích služeb využívat.

Prostor využívají menší čínské banky, pro které nejsou americké sankce takový problém, protože většinou neobchodují se Západem. Omezování působení velkých čínských bank na ruském trhu však nevyváží. Obecně podle agentury Frank Media čínské banky omezují růst obchodu s Ruskem kvůli „táhnoucím se problémů s vypořádáním plateb“.

Vzájemný obchod mezi Čínou a Ruskem od začátku války rychle rostl a dosáhl rekordní úrovně, čímž se chlubilo. „Zatímco Putin nabízel odklon od globálního finančního systému vedeného Západem, čínské banky jsou stále opatrnější při obchodování s Ruskem, podnikají kroky, aby se vyhnuly sekundárním sankcím USA, a zdržují a odmítají platby z Ruska,“ zhodnotil problém Newsweek v pátečním článku.

Problémy s vypořádáním plateb ruských firem obchodujících s Čínou potvrdil minulý týden časopisu Newsweek ruský právník Pavel Bažanaov, který poskytuje rady těmto ruským společnostem: „Někdy ruské banky u čínských bank předem ověřují, zda lze platby provádět za konkrétního klienta nebo transakci.“

Cesta, jak vypořádat běžné obchody, se však dá najít: „Stále je možné provádět platby v rusko-čínském obchodu prostřednictvím čínských bank a dalších kanálů, pokud platby nesouvisejí se sankcionovaným zbožím nebo osobami.“ U materiálu dvojího užití, který se může uplatnit při výrobě zbraní, to však je problém.

Na základě aktuální dynamiky cen Centrum pro cenové indexy předpokládá, že kurz rublu ve čtvrtém čtvrtletí oslabí na 93–95 rublů za dolar.

S tím počítá i ředitel pro investice u společnosti Astra Dmitrij Polevoj, podle něhož srpnové oslabení rublu může vysvětlit pokles podílu prodeje v cizí měně na exportu: „Nevidíme žádná významná rizika pro rubl ze strany platební bilance, ale směnný kurz se pravděpodobně postupně posune z úrovní kolem 87–90 rublů za dolar v září na 90–95 rublů za dolar ve čtvrtém čtvrtletí vzhledem k poklesu obchodního přebytku a pokračujícímu odlivu kapitálu.“