Čína vojensky pomáhá Rusku stále víc, vyvíjí s ním útočný dron a sdílí satelitní snímky

O obojím informovala agentura Bloomberg. Už v dubnu zmínila americké varování spojencům, že Čína zvýšila svou podporu Rusku, když mu začala poskytovat satelitní záběry. Čína také do Ruska dodává mikroelektroniku i stroje pro výrobu tanků, optiku nebo pohonné látky pro rakety či nitrocelulózu pro dělostřeleckou munici, uvedla v dubnu mluvčí bezpečnostní rady Bílého domu Adrienne Watsonová.

Vzájemný obchod Číny a Ruska stoupl v roce 2023 na rekordních 240 miliard amerických dolarů (5,6 bilionu korun). Čína dodává Rusku v podstatě vše od oděvů, spotřební elektroniky, bílého zboží až po strojírenské výrobky a auta, zatímco Rusko vyváží do Číny stále více uhlí a ropy. Čína a Hongkong jsou také klíčové brány, kudy proudí do Moskvy integrované obvody a čipy nutné pro výrobu moderního vojenského vybavení, které se přitom do Ruské federace nesmí kvůli sankcím dodávat.

Spolupráce však jde ještě dále. Už loni se obě země domlouvaly na výrobě útočných dronů podobných íránským dronům Šáhid 131/136, které Rusko masově používá zejména k útokům na ukrajinskou energetiku. Prototyp tohoto dronu by měl být letos poslán do Ruska na testy, uvedly evropské zdroje agentury Bloomberg. Dosud však nebyly nasazeny na Ukrajině.

Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to další prohloubení čínsko-ruských vztahů a sbližování obou zemí.

Některé západní země se domnívají, že dodávkami těchto dronů by porušila Čína zákaz, který si sama dala. Podle jednoho ze zdrojů Bloombergu, který je s věcí obeznámen, Čína zvažuje, zda poslat do Ruska hotové drony. Zatím posílala jen stavebnice, které lze na místě sestavit a upravit pro útočné použití. USA stále nedospěly k závěru, zda už lze říci, že Čína posílá Rusku smrtící zbraně, uvedl zdroj agentury s tím, že jiné země se na to mohou dívat odlišně.

V květnu britský ministr obrany Grant Shapps podle Bloombergu řekl, že Čína už pracovala na dodávkách zbraní Rusku: „Mohu odhalit, že máme důkazy, že Rusko a Čína spolupracují na bojovém vybavení pro užití na Ukrajině. Jeden druhému kryje záda.“

Evropští představitelé neuvedli, o jaký dron by mělo jít, ale čínská média zaměřující se na zbraně a vojenskou techniku uvádějí, že Čína vyvíjí dron označovaný jako Slunečnice 200. Měl by patřit do kategorie vyčkávací munice a vypadá podobně jako šáhid.

Slunečnice 200 má mít dolet 1500 až 2000 km a hmotnost 175 kg, tedy o několik desítek kg nižší než Šáhid 131/136, což by mělo usnadnit start. Rychlost by se měla pohybovat mezi 160 až 220 km/h a nosnost má činit 40 kg.

Rusko využívá k útokům na Ukrajinu hromadně íránské drony Šáhid, a dokonce postavilo továrnu, kde se produkují. Stále je však závislé na dodávkách z Íránu. Panují obavy, že pokud by se výroby derivátu šáhidu chopili Číňané, dokázali by jej produkovat v mnohem větším objemu než Íránci nebo Rusové.

Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu zopakoval, že Čína neposkytuje zbraně ani jedné straně bojující na Ukrajině a striktně kontroluje vývoz zboží dvojího užití.