Český velvyslanec ve Varšavě: Žádnou únavu z války v Polsku nevidím

Jakou vojenskou pomoc Polsko Ukrajině poskytuje a kde má tato pomoc meze?

Polsko by odpovědělo: Není mezí, všechno, co můžeme udělat, musíme udělat, je to naše válka – pomáháme, jak můžeme. Obava, která logicky zaznívá ve Varšavě, je: Kde končí ta solidarita, kde už to bude na hraně toho, že Polsko třeba přestane být tak velkorysé, jako bylo?

A kde solidarita končí?

Tou mezí je domácí politika. V roce 2023 jsou v Polsku volby a teď je velkým otazníkem, jestli ta válka a benefity, nediplomaticky řečeno, plus všechny zápory dohromady dávají součet, který pro (hlavní vládní stranu – pozn. red.) Právo a spravedlnost (PiS) a její koaliční partnery bude vítězný, protože se objevují opravdu velké ekonomické problémy.

Jaké?

Po pobaltských státech a Česku je Polsko země s největší inflací v současné Evropě. Je to země, která je pořád schopna garantovat hospodářský růst, ten je ale menší, než si na počátku roku polští politici mysleli. Všechno sociální, co PIS připravil, je nyní trošku s otázkami.

Na jaře Polsko zvažovalo, že předá Ukrajině stíhačky, a pak zjistilo, že to může být velmi ošemetné. Pokoušelo se je pak předat přes NATO, což také neuspělo. Nejsou meze i tady?

Vojenská pomoc obecně nemá mezí. Ale tou mezí je dostatečnost zakázek pro polskou armádu. Polsko nyní investuje (do obrany) v největším možném rozměru – myslím, že nejvíc ze všech. Kromě USA se obrací i na Jižní Koreu. Samotné Američany zaskočily požadavky, jež Polsko mělo.

Znamená to, že když USA nebo jiný stát dodají Varšavě tanky a letadla, bude Polsko posílat tanky i letadla Ukrajině?

Všechno, co může nyní Polsko ze svých stávajících zásob dát, se pokusí dát. Potřebuje ale nové dodávky. Ne všechno je nyní dostupné, protože toho je tolik, co Polsko žádá – nejenom pro sebe, ale právě pro Ukrajinu –, že ne všechny západní nebo korejské výrobny jsou schopny to vytvořit.

Když Polsko na jaře zvažovalo, že dodá Ukrajině stíhačky, neříkalo, že to závisí na tom, co jí dodají USA či někdo jiný. Nejdříve je chtělo dodat, ale pak je nedodalo. Myslíte, že se to změní?

Pakliže Polsko bude mít dostatečné zásoby a dostatečný přísun zbraní od těch, u kterých si ty zakázky vyžádalo, tak ano, dodá to, co je potřeba.

To znamená včetně tanků, letadel a těžkých zbraní?

Ano.

Polsko mluví o tom, že chce, aby Ukrajina ve válce vyhrála. Má nějakou konkrétní představu, jak by mělo toto vítězství vypadat?

Tam samozřejmě není konkrétní plán nebo konkrétní představa, protože všichni – nejenom Polsko – držíme palce vítěznému řešení pro Ukrajinu. Na tuhle otázku nejsem schopen odpovědět. Jestli opravdu kompromis bude spočívat v územní celistvosti Ukrajiny, tak jak si to přejí Ukrajinci – ano, to je ideální scénář.

Ale to už jsme se posunuli od vítězství ke kompromisu. Polsko tedy uvažuje i o kompromisu?

Já jsem to posunul ke kompromisu nebo k tomu, že existují jiné scénáře. Pro Polsko, tak jako pro Ukrajinu, je jediný scénář, to znamená vítězství.

Ale co má to vítězství podle Poláků znamenat? Má znamenat, že Ukrajina vyžene Rusy z celého svého území, nebo že se jen udrží tváří v tvář ruskému vpádu?

Polské scénáře vítězství jsou ty, které nastiňuje prezident Zelenskyj. Tečka.

Co říkáte, že polskou politiku určují prohlášení ukrajinského prezidenta?

Ne prohlášení, ale jeho přesvědčení o tom, jestli je schopen potom potvrdit v referendu nebo demokratickou volbou to, jakým způsobem je možný kompromis s Ruskem. Čili, jinými slovy, to, co si přejí Ukrajinci, je také přáním Polska, tam je naprostá shoda.

To jsme zase u kompromisu. Takže náš soused uvažuje i o takových možnostech?

Ne, Polsko o kompromisu nemluví. Je stoprocentní sázka na vítězství.

Jak si Polsko představuje vítězství nad jadernou mocností?

Co se týká jádra, není v Polsku nic odlišného od toho, co si myslí ostatní jaderné mocnosti a zejména Evropa.

Uvažuje se u našich sousedů o možnosti a riziku jaderného úderu, o velikosti tohoto rizika?

Úplně stejně jako v Německu, v Británii, ve Francii nebo v Česku. Co se týká potenciální hrozby jádra, tak tam Polsko nemá svoje vlastní odpovědi, protože logicky nemůže mít žádné vlastní odpovědi ve stávajícím světě s jaderným odstrašováním a se vším, co s tím souvisí.

Ovlivňují jaderná rizika nějak polskou politiku?

Polsko je tak velkorysé a tak zaujímající proukrajinskou pozici, že některá rizika nebude brát jako ta, která by ho měla limitovat. Nehraje roli to, že jaderná velmoc jménem Rusko ohrozí polskou vnitřní nebo vnější bezpečnost. V tom smyslu, že zastrašovací potenciál Rusko má, ale to ještě neznamená, že nebudeme konat tak, abychom se hrozby toho odstrašení báli. To je klíčové. Budeme dělat všechno, co můžeme v rámci daných možností, pravidel, tak, abychom pomohli Ukrajině, a nenecháme se zastrašit nějakou hrozbou, i tou největší.

Co si Varšava slibuje pro sebe a pro svou ekonomiku od poválečné obnovy Ukrajiny?

Polsko má velké plány s obnovou Ukrajiny a chce v ní hrát centrální roli. Přálo by si tu být vojenským, ekonomickým a politickým hubem (hlavním uzlem – pozn. red.).

Polsko tvrdí, že má zásobníky s plynem naplněné z více než 90 procent. Jenže kapacita zásobníků 40milionové země není o moc větší než kapacita zásobníků desetimilionového Česka. Je tedy náš soused skutečně připraven na zimu a na to, že budou přerušeny dodávky?

Máte pravdu v tom, když říkáte, že z 94 procent jsou polské zásobníky plné. Otázka je, kolik těch zásobníků je a jaká je vazba na absolutní čísla. Příprava na zimu je nyní to hlavní. Přežít nastávající zimu je to, co může stávající vládu stát velkou politickou cenu.

Má už Varšava nějakou představu o postavení a roli Ruska po válce na Ukrajině?

To se neřeší, protože nikdo se nechce bavit o jakékoliv podpoře Ruska v globální struktuře.

Z úst exprezidenta Lecha Walesy zaznělo, že nejlepší by bylo snížit počet obyvatel Ruska, tak na 50 milionů. Není toto výraz polských diskusí o tom, co s Ruskem po skončení války?

Ne, to není výraz toho, co se stane s Ruskem po skončení války. Extremistické výroky o eliminaci národa nebo snížení počtu na jakoukoliv hranici nemohu komentovat, to je prostě za jakoukoliv hranou. Opravdu to není něco, co by bylo většinově či jakkoliv v Polsku sdíleno.

Jsou tam podobné výroky?

Ne. Je jednoznačná podpora Ukrajiny, antiruský tón, který se neustále posiluje bez ohledu na to, jak dlouho válka trvá. Nevidíme v Polsku žádnou únavu z války, to je možná klíčové sdělení. Pořád existuje velmi silná solidarita. Porovnatelná je v této míře pouze s Českem, ale v Polsku je ještě intenzivnější.