Článek
Cílem je zajistit účinné využití existujících i dodatečných evropských zdrojů, k čemuž je nutná úprava dosavadních podmínek. Ministerstvo pro místní rozvoj to ve čtvrtek uvedlo v tiskové zprávě.
Návrh společně podle Bartoše připravily země visegrádské čtyřky, tedy ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko, dále Bulharsko, Rumunsko a pobaltské státy.
"Ve společném dopise ministrů těchto našich devíti států vyzveme Evropskou komisi, aby prodloužila čas na dokončení projektů, tedy umožnila příjemcům dotací proplatit způsobilé výdaje až o rok později, a více rozvolnila dílčí pravidla v končícím programovém období," uvedl Bartoš.
Úprava nařízení umožní pronajímat sociální byty uprchlíkům z Ukrajiny
Dalším bodem je podle něj požadavek na rychlé schválení programů v novém programovém období 2021 až 2027, aby bylo možné co nejdříve začít proplácet projekty, které pomohou uprchlíkům.
Dopady uprchlické krize na jednotlivé země Evropské unie jsou podle Bartoše různé. Nutná je ale vzájemná solidarita všech států, aby se podařilo postarat o běžence a podpořit rozvoj a zlepšování kvality života občanů v jednotlivých regionech, uvedl.
Bartoš upozornil také na problémy ve stavebnictví, kdy chybějí některé zásadní materiály a firmy se také potýkají s nedostatkem pracovníků. Z oboru odešlo mnoho Ukrajinců bránit svou vlast. "Ceny staveb a některých materiálů rostly velmi vysokým tempem, o 50 procent a více," řekl dále Bartoš.
Dva měsíce od ruské invaze našlo v Česku práci už 24 tisíc Ukrajinců
Vznik společných opatření a výzvy pro Evropskou unii inicioval Bartoš, kvůli blížícímu se předsednictví ČR v Radě EU další aktivitu podle něj přebírá Estonsko.
Česká vláda odhadla zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny na 54 miliard korun, část peněz chce získat od Evropské unie. Od vpádu Ruska na Ukrajinu na konci února do ČR přišlo kolem 300 000 Ukrajinců, uvedl dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Cizinecké policii se jich podle dat ministerstva vnitra ke středě přihlásilo zhruba 186 000.