Češi by měli zvýšit počet záložáků, navrhuje generál

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení ze stávajících 40 tisíc na více než 300 tisíc.

NATO chce tímto způsobem posílit ochranu svého východního křídla, kde po rozpoutání války na Ukrajině vzrostly obavy z další agrese Ruska.

Poláci ohlásili už na podzim, že výrazně zvětší svou armádu, podle expremiéra Jaroslava Kaczyńského by měl být cíl také až 300 tisíc vojáků.

Plán české armády do roku 2030 je 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc členů aktivních záloh. Dnes jsou tato čísla asi 27 tisíc a 3500.

S plánem zvětšit českou armádu Mičánek souhlasí. „Patříme do Aliance, máme velmi podobné zkušenosti s Ruskem jako Polsko,“ poznamenal pro Novinky.

Podle generála by se však razantněji měly zvýšit i tzv. aktivní zálohy.

„Máme v zálohách asi 3500 lidí. Cíl by měl být dostat se v krátké době na 10 tisíc,” uvedl Mičánek.

„Můj osobní názor je, že aby byl v aktivních zálohách dostatečný počet, tak bychom se měli blížit ke 30 tisícům. Pokud bychom měli 30tisícovou profesionální armádu, tak potřebujeme 30tisícové aktivní zálohy,“ zdůraznil.

„Nemusí to být jen zálohy určené na úhradu ztrát bojových jednotek, ale i zálohy, které by patřily do portfolia teritoriálních sil, zabezpečovaly by pohyb, ostrahu a bezpečnost v regionech. I organizace života je v průběhu války strašně důležitá a není to úkol profesionálních sil,“ dodal.

Podle Mičánka v náboru nových vojáků občas brání motivační a sociální podmínky. Peníze nejsou rozhodující.

„Finanční motivace dříve nebo později zevšední a stane se něčím, co je normální. Abychom vybudovali kvalitní ozbrojené síly, tak potřebujeme morální motivaci,“ přiznal.

„Ta je dlouhodobější. Samozřejmě že se také delší dobu vytváří. S výchovou k obraně vlasti musíte začít dřív než na střední či vysoké škole. S tím se musí začít už na základních školách,” doplnil Mičánek.

Stát by se měl podle Mičánka také o profesionální vojáky lépe starat. Dnes se podle něj na rodinné příslušníky vojáků prakticky nemyslí.

„Když se má voják v rámci svého kariérního postupu někam přesunout, řeší se pouze voják, neřeší se problém, jestli manželka v nové lokaci najde zaměstnání, jestli budou mít děti místa ve škole, jak to bude s bydlením a tak dále,“ poznamenal.

Ambicím Poláků vytvořit až 300tisícovou armádu Mičánek rozumí. A i když je to podle jeho názoru jednoznačně národní rozhodnutí, které Poláci učinili bez ohledu na to, co chce NATO, má to logiku i v souvislosti s posledním summitem Aliance a rozhodnutím zvýšit síly rychlé reakce ze 40 tisíc na 300 tisíc.

„Protože každý stát si i přes toto navýšení bude muset nechat nějakou vojenskou sílu pro vlastní ochranu, pro zabezpečení života v případě války ve svém teritoriu,“ zdůraznil generál.

Vzhledem k počtu obyvatel (38 milionů) není podle něj stávající polská armáda o 143 tisících vojáků příliš velká.

„Je to kvalitní mírová armáda, velice dobře vyzbrojená, velice dobře vycvičená. Ale s tím, jak se změnila hrozba Ruska, je její navýšení na 300 tisíc ospravedlnitelné a logické,“ uvedl.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška míní, že plán Polska rozšířit svou armádu je vzhledem k poloze k Rusku a jeho historii logický.

„I v Česku je zvyšování výdajů peněz na obranu namístě. Většina zemí NATO byla černými pasažéry, nedodržovaly závazek dávat dvě procenta HDP na obranu. Minimálně za této situace bychom měli tento závazek plnit,“ řekl Novinkám.

Podle Lebdušky je však vztah Poláků k armádě a strach z bezpečnostních hrozeb větší, než jak je tomu u Čechů. Zvětšování armády má však podle analytika pro bezpečnost v regionu velkou váhu.

„Samozřejmě je otázka, jak to vnímá Rusko. Myslím si, že to budou bagatelizovat,“ dodal.

Mičánek se rozšíření konfliktu z Ukrajiny do dalších evropských zemí nyní neobává.

„Konflikt na Ukrajině ukazuje, že i když má Rusko papírově druhou největší a nejvýkonnější armádu na světě, tak se není schopno vypořádat s menším protivníkem, pokud je podporován dalšími státy,” uvedl.

„Napadnout nějaký další stát, který je moderně vybaven, má velkou armádu a má podporu dalších států nebo NATO, to by bylo větší sousto, než by mohlo Rusko skousnout,“ dodal Mičánek.