Článek
Za poslední dva dny zlevnil litr benzinu v průměru o 1,36 koruny, nafta o 1,20 koruny. V obou případech se jedná o nejvýraznější dvoudenní zlevnění v historii sledování cen od začátku roku 2005.
Ceny pohonných hmot reagují na výrazné snižování cen ropy na trzích. Středomořský Brent i americká WTI se v úterý dostaly pod hranici sto dolarů za barel. Panika na trhu, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu a následné západní sankce proti Rusku, tak odezněla. Brent se v úterý vrátil zpátky na stejnou hodnotu jako v první den války na Ukrajině.
U pohonných hmot v Česku ale stejný scénář nenastal. I přes výrazné zlevňování v posledních dnech je cena stále významně vyšší než 24. února. U benzinu, který tehdy průměrně stál 37,48 Kč/l, se jedná o rozdíl ve výši 8,24 Kč/l. U nafty, jež se tehdy prodávala za 36,45 Kč/l, je rozdíl dokonce výraznější – 11,92 Kč/l.
Na tržní ceny ropy samozřejmě cena benzinu a nafty reaguje s určitým zpožděním, přesto je rozdíl stále markantní a ukazuje se, že zatímco při zdražování ropy šla cena pohonných hmot nahoru neuvěřitelně rychle, tak v případě zlevňování je už tempo volnější.
Nafta byla dražší už jen v Německu
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáš Kovandy je tak zjevné, že paniky na trhu někteří zpracovatelé ropy, distributoři pohonných hmot a čerpací stanice využili k neobjektivnímu navýšení svých marží.
„V Česku podle údajů Evropské komise ve dnech 21. února až 7. března nafta zdražila po přepočtu do eur druhým nejvýraznějším tempem ze všech zemí EU, o 20,1 procenta. Výrazněji v daném období rostla cena nafty už jen v Německu Růst cen pohonných hmot v ČR je tedy od začátku ruské invaze v rámci EU vysoce nadprůměrný, až extrémní,“ podotkl Kovanda.
„To lze jen těžko vysvětlit jinak než maržovou politikou. Ropa totiž zdražuje všem zemím EU a z důvodu přepočtu cen do eur jsou zohledněny také změny národních měn členských zemí EU k euru,” dodal.