Článek
Do ceny chleba se cena pšenice propisuje jen přibližně z 30 procent, uvedl Hájek. Další náklady jsou spojené s výrobou, lidskou prací, marketingem, prodejem a dalšími surovinami. To znamená, že končená cena chleba nebude přímo odrážet procentuální nárůst ceny pšenice na světových trzích, ale konečná cena bude růst maximálně z jedné třetiny.
„Při nárůstu ceny pšenice o 50 procent tedy můžeme očekávat, že konečná cena chleba bude růst o maximálně 30 procent,” vysvětlil.
Rusko a Ukrajina jsou podle Hájka zodpovědné za třetinu celosvětového vývozu pšenice. Ačkoliv tyto dvě země vyvážejí pšenici převážně do zemí Asie a severní Afriky, cena na světových burzách se může částečně týkat i českého trhu.
„Ten je však z velké části soběstačný,” uvedl Hájek s tím, že u domácích produktů z pšenice by nemělo docházet k výraznějšímu nárůstu cen. „Z Ukrajiny jsme však dovezli výrobky z obilovin celkem za 77 milionů korun, které budou v letošním roce výrazně dražší, nebo budeme muset hledat na jiných trzích,” dodal.
Zdraží i pečivo, Ukrajina zásobuje Evropu obilím
V lednu rostly ceny pekárenských výrobků a obilovin o 9,4 procenta, upozornil Hájek. Spotřebitelské ceny většinou zaostávají za tržními cenami pšenice, jelikož je cena komodity smluvně domluvena předem. Dopad vyšších cen pšenice tak nemusí být cítit ještě několik měsíců poté, co ke zdražení dojde.
Rostoucí cena na světových trzích také může přinutit část producentů, aby se zamysleli nad tím, zda neprodávat pšenici za vyšší ceny například v zahraničí. „Od nárůstu cen si tak s největší pravděpodobností ještě nějakou dobu neodpočineme, ačkoliv je reálný dopad růstu cen pšenice v tuto chvíli těžké odhadovat,” podotkl.