Článek
„Čekáme na telefonát mezi (americkým prezidentem Donaldem) Trumpem a (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem, abychom zjistili, zda dojde k nějakým krokům vpřed k dosažení příměří,“ řekl italský ministr zahraničí Antonio Tajani a dodal, že Řím musí také najít peníze na zvýšení svých vlastních výdajů na obranu.
Skepticky mluvil i španělský ministr zahraničí José Manuel Albares: „Uvidíme, jak se debata vyvine, ale v tuto chvíli nepadlo žádné rozhodnutí.“ Uvedl také, že Madrid se již beztak zavázal poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc ve výši jedné miliardy eur v letošním roce.
Slovensko při jednáních dalo najevo, že nebude unijnímu plánu bránit, ale zároveň vyloučilo, že by mohlo samo přispět, uvedly podle Reuters tři diplomatické zdroje. Maďarsko ani Slovensko přitom neposkytují Ukrajině žádnou vojenskou pomoc, ale představitelé EU tvrdí, že by neměly mít možnost návrh zablokovat, protože příspěvky by byly dobrovolné.
EU připravuje největší obranný plán od studené války

Po pondělním setkání ministrů zahraničí sedmadvacítky v Bruselu Kallasová prohlásila, že její návrh má „širokou politickou podporou“ s tím, že se nyní začíná jednat o podrobnostech. Plán má obecně silnější podporu spíše mezi zeměmi, které se geograficky nacházejí blíž k Rusku, tvrdí diplomatické zdroje Reuters. Tomu odpovídá i objem pomoci, které členské země dosud poskytly.
Podle dat německého Kielského institutu, který pomoc Ukrajině dlouhodobě monitoruje, poskytly Kyjevu relativně nejvíce (více než dvě procenta svého HDP) Estonsko, Dánsko a Litva.
Naopak méně než 0,5 procenta svého HDP na pomoc Ukrajině vyčlenily země jako Itálie, Slovinsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko či Kypr. Na samém chvostu se pak nachází Maďarsko, jehož vláda dlouhodobě vyjadřuje pochopení pro postoje Ruska. EU a její členské státy poskytly loni Ukrajině pomoc ve výši zhruba 20 miliard eur, podotýká agentura Reuters.
Komise Evropské Unie schválila další 3,5 miliardy eur pro Ukrajinu
