Časová osa vzpoury aneb Chaos na ruský způsob

Že se v Rusku k něčemu schyluje, bylo patrné ještě před víkendem. Majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, o němž nebylo po stažení wagnerovců z Bachmutu do táborů moc slyšet, komentoval jen špatnou rotaci, která vedla ke ztrátě klíčového postavení u Berchivky.

Z tohoto místa se dal kontrolovat přístup k Bachmutu od severozápadu. Emotivně psal, že už se nedá psát o plné kontrole nad Bachmutem.

Prigožin zveřejňuje ráno na svém telegramovém účtu tvrdou kritiku války na Ukrajině. Poprvé uvádí, že Ukrajina Rusko neohrožovala a válka není vedena, aby se osvobodilo ruskojazyčné obyvatelstvo, ale ze zištných důvodů.

Následně Prigožin večer okolo osmé na kanálu Press-služba Prigožina zveřejňuje několik audionahrávek a následně i video, že se tábor wagnerovců v týlu stal terčem raketové palby, která zabila dva tisíce lidí. Video se ovšem jeví jako zinscenované.

Majitel wagnerovců také obviňuje ministra obrany Sergeje Šojgua, že použil ruské vojáky jako potravu pro děla.

Oznamuje, že si to jde vyřídit s těmi, kdo to způsobili, a pak se wagnerovci vrátí na frontu: „Je nás 25 tisíc a jdeme se vypořádat s těmito věcmi. Pro ty, kdo se k nám chtějí připojit: nastal čas skončit tento zmatek.“ Zdůraznil, že jeho akce není vojenským pučem.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který v sobotu působí jako mediátor, v úterý přiznal, že se o vzpouře dozvěděl už v pátek večer.

„Dostal jsem povšechnou informaci, co se děje v Rusku, v Rostově na jihu, ale nijak jsem se tomu nevěnoval,“ uvedl s tím, že důvodem prý bylo, že se toho na jihu kvůli válce děje hodně.

Pátek ale byl jen předznamenáním divokého vývoje v sobotu. Kolem jedné v noci je ruský prezident Vladimir Putin informován o pokusu o vzpouru a je seznámen s videem o údajném útoku na tábor wagnerovců.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin ráno kolem šesté oznamuje, že se v metropoli zavádějí protiteroristická opatření. Do pohotovosti byly uvedeny oddíly rychlé reakce i speciální policejní jednotky OMON. Přísnější opatření jsou zavedena i v Lipecké oblasti.

Prigožin v 7:30 hlásí, že kontroluje vojenské posty v Rostovu na Donu včetně velitelství Jižního vojenského okruhu.

Na videu je vidět vedle generála Vladimira Alexejevova, který ho od vzpoury odrazoval. Prigožin nicméně hrozí postupem na Moskvu. „Zničíme každého, kdo se nám postaví do cesty.“

V sobotu v osm ráno Lukašenko dostává „alarmující informace o situaci v Rusku“. Krátce poté má Lukašenkovi volat šéf běloruské tajné služby KGB Ivan Těrtěl, že se s ním chce spojit ruský prezident Vladimir Putin. Telefonát je domluven na desátou hodinu.

V devět ráno informuje agentura TASS, že ruský Národní protiteroristický výbor působnost protiteroristických opatření rozšířil na celou Moskevskou a Voroněžskou oblast.

Ruské ministerstvo obrany vyzývá řadové wagnerovce, aby se ke vzpouře nepřidávali a vrátili se na základny. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrzuje, že wagnerovci obsadili Rostov na Donu, a avizuje brzké vyjádření prezidenta.

Ruská generální prokuratura zahajuje trestní stíhání Prigožina za vzpouru. V 9:30 wagnerovci začínají své tažení na Moskvu.

Vladimir Putin vystupuje v ruské televizi s mimořádným projevem. Vzpouru odsuzuje a hrozí všem, že budou potrestáni.

„Činy, které způsobují rozkol v naší jednotě, jsou ve skutečnosti odpadlictvím od vlastního lidu, od spolubojovníků, kteří bojují na frontě. Je to bodnutí do zad naší země a našeho lidu. Jsou to ambice a vnitřní motivace, které vedly ke zradě. Je to plivnutí do tváře a zrada bojovníků, kteří osvobozovali Bachmut a další vesnice na Donbasu,“ uvedl.

„Jakékoli vnitřní nepokoje jsou smrtelnou hrozbou pro naši státnost, pro nás jako národ. Je to rána pro Rusko, pro náš lid. Naše akce na ochranu vlasti před takovou hrozbou budou tvrdé. Naší odpovědností je reagovat,“ hrozí Putin tvrdou odplatou.

Zopakuje výzvu ministerstva wagnerovcům, kteří se do vzpoury zapojili, aby se vrátili na základnu. Kdo to udělá, vyvázne bez trestu.

Putin současně varuje před návratem občanské války, která propukla v Rusku v roce 1917: „Čerpali z ní avanturisté a zahraniční skupiny. Nedovolíme, aby se to opakovalo, budeme bránit náš národ a náš lid před všemi nepřáteli včetně těch vnitřních.“

Ruský prezident volá tomu běloruskému v 10:10. Informuje ho o dění v Rusku. Lukašenko, jak uvede později, ho vyzývá, aby zachoval rozvahu a nespěchal s uplatněním tvrdého řešení.

„Nejnebezpečnější nebyla samotná situace, ale to, jak by se mohla vyvinout a jaké by měla následky,“ řekl.

Dále navrhuje, aby se Putin spojil s Prigožinem a jeho veliteli. Na to mu ruský prezident opáčil, že mu Prigožin nezvedá telefon.

Lukašenko ho přesvědčuje, aby přesto ještě počkal se zásahem. „Špatný mír je lepší než jakákoli válka. Nespěchej. Zkusím ho kontaktovat,“ uvedl. Putin na to nakonec přistoupí. Lukašenko po něm chce číslo na Prigožina, dle Putina ho má FSB.

Později Lukašenko uvádí, že velkou zásluhu na tom, že se mu podařilo spojit se s Prigožinem, měl kromě šéfa FSB Alexandra Bortnikova také náměstek ruského ministra obrany Junus-bek Jevkurov, který studoval s šéfem běloruské KGB Ivanem Těrtělem.

K výzvám wagnerovcům, aby se vrátili na základny, se přidává i generál Surovikin. Ten byl považován za nejbližšího Prigožinova spojence v armádě (alespoň navenek).

Lukašenko s Prigožinem poprvé mluví v 11:00. Majitel wagnerovců mu telefon prý zvedl hned. „To znamená, že mu Jevkurov zavolal. Prigožin byl v té době manický a hrozně si stěžoval, kolik má padlých. Byl v napůl běsném stavu,“ popsal později Lukašenko.

Běloruský prezident se hlavně snaží zjistit, jaká je situace v Rostově, kde wagnerovci obsadili velitelství Jižního vojenského okruhu. Pro další jednání má být klíčové, že wagnerovci je nedobývali a nikoho se nedotkli.

V telefonickém rozhovoru Prigožin požaduje konec ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka štábu Valerije Gerasimova i osobní setkání s Putinem.

„Žeňo, nikdo ti nedá ani Šojgua, ani Gerasimova, zvláště ne v této situaci,“ má mu vysvětlovat Lukašenko.

„Putina znáš stejně jako já. A nejen že se s tebou nesetká, nebude ani telefonovat,“ pokračuje běloruský diktátor. Pohrozí mu, že ho Putin „rozšlápne jako štěnici“.

Prigožin opáčí, že se nenechá urážet a trvá na tom, že wagnerovci pojedou do Moskvy, aby dosáhli spravedlnosti.

V té době už jsou wagnerovci ve Voroněži, pronikli do ní zřejmě už kolem desáté. Kolem jedenácté se objevují další zprávy o ruských leteckých útocích. O nich mluvil Prigožin již v noci z pátku na sobotu.

S Prigožinem mluví Lukašenko ještě šestkrát nebo sedmkrát. „Když jsem s ním mluvil podruhé nebo potřetí, varoval jsem ho - Jevgeniji, žádné krveprolití. Jakmile zabiješ jednoho člověka, zejména civilistu, pak se s vámi nebude jednat. Ani já s vámi nebudu mluvit,“ uvedl. To už se objevují první neověřená svědectví o sestřelených vrtulnících.

Wagnerovci se kolem 14:00 dostávají do Lipecké oblasti - od Moskvy jsou vzdáleni zhruba 320 kilometrů.

Jednání probíhají celý den a Prigožin postupně slevuje ze svých požadavků. Při jednom z posledních rozhovorů má Lukašenkovi říct: „Nebudu požadovat od prezidenta, aby se vzdal Šojgua a Gerasimova a nebudu ani žádat o schůzku.“

Lukašenko mu na to má odvětit: „To je velmi dobrý krok. Není třeba ho v této situaci napínat - požadovat nemožné.“

Jak uvedl Lukašenko, Prigožin se ho následně ptá, co má dělat. „Je potřeba zastavit kolonu,“ radí mu běloruský prezident.

„Nechte mne shromáždit velitele a poradit se,“ zní Prigožinova odpověď.

Krátce po páté hodině Prigožin volá Lukašenkovi. „Přijímám všechny vaše podmínky. Ale co mám dělat? Zastavíme a zmáčknou nás,“ uvedl.

„Nezmáčknou, garantuji to,“ odpovídá Lukašenko. Slibuje, že Prigožin i wagnerovci budou přijati v Bělorusku. „Spěchal jsem, protože 200 km od Moskvy už byla vybudovaná obranná linie. Bylo tam, myslím, deset tisíc obránců,“ popisuje později.

Prigožin se táže na další postup. „Dělá to Bortnikov. Musíte ho kontaktovat,“ odpovídá běloruský diktátor.

Prigožin namítá, že mu šéf FSB nezvedá telefon. Lukašenko tedy radí, aby mu zkusil zavolat za dvacet minut. Mezitím pověřil Těrtěla, aby sehnal Bortnikova a vyřídil mu, že má Prigožinovi telefon zvednout.

Podle Lukašenka se to Bortnikovovi pranic nelíbí, nicméně poslechne.

Lukašenko následně veřejně oznamuje, že Prigožin ustoupil od svých požadavků, a uvedl, že wagnerovci se mohou přidat k běloruské armádě, ale v zemi nebudou samostatné tábory wagnerovců a neotevřou se tam ani jejich náborové kanceláře.

Je před půl osmou večer a Prigožin oznamuje, že nařídil wagnerovcům, aby zastavili své tažení na Moskvu a vrátili se do svých polních táborů.

„Za celou dobu nebyla prolita ani kapka krve našich bojovníků. Nyní přišla chvíle, kdy krev prolita být může,“ stojí ve vyjádření tiskové služby Wagnerovy skupiny.

Zpráva zmiňuje, že se vzbouřencům podařilo dostat až do vzdálenosti na 200 km od Moskvy. Wagnerovci pak otočili kolonu a zamířili do táborů v Luhanské oblasti.

Ve 22:00 Kreml oznamuje, že Prigožin ani wagnerovci nebudou stíháni. „Nikdo nebude pronásledovat (bojovníky) vzhledem k jejich zásluhám na ukrajinské frontě,“ říká mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Dodává, že díky dohodě, kterou zprostředkoval běloruský prezident, nedošlo k prolévání krve, což je důležitější než trestání vzbouřenců. Prigožin a část wagnerovců jsou podle něj přijati v Bělorusku.

Časová osa přibližuje vývoj událostí. Odhaluje však i řadu nesrovnalostí, například proč se Putin radil s Lukašenkem až po svém projevu, ve kterém dal najevo tvrdý postup. Jasné není, zda Lukašenko jednal sám, anebo na žádost Kremlu.

I Lukašenkovo vyjádření obsahuje několik nesrovnalostí, například je dost nepravděpodobné, že by mohl něco nařizovat ruskému náměstku ministerstva obrany Bortnikovovi.

Není taky jasné, jak to bylo se snahou Putina dovolat se Prigožinovi, když Lukašenko majiteli wagnerovců říkal, že s ním ruský prezident mluvit nebude.

Z vyjádření běloruského prezidenta rovněž neplyne, kolikrát mluvil s Prigožinem a kolikrát s Putinem, alespoň částečně však jeho vyjádření přibližuje chaotické sobotní dění. To samozřejmě neznamená, že odhaluje vše.

I Lukašenkovo vyjádření je vytvořené pouze pro veřejnost, ovšem rozhodně nedělá z Putina člověka, který ví, co má dělat, jedná rychle a dokáže krize řešit hned v zárodku.

Lukašenko si samozřejmě připisuje řadu zásluh, což potvrdil na úterním setkání s běloruskými generály.

„V tomto incidentu nejsou žádní hrdinové. To vám říkám upřímně. Putin a já jsme vinni, že jsme nezasáhli včas. Ano, zastavili jsme špatný vývoj. Možná úděsnou událost. A podařilo se nám to v poslední půlhodině. On (Jevgenij Prigožin) to zastavil. Už byli připraveni bojovat, použít zbraně,“ otevřeně řekl.