Čas hraje proti Rusku, upozorňuje analytik v podcastu Zbytečná válka

V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:

Ruským jednotkám se v posledních týdnech během tvrdých bojů daří na Donbasu postupovat, i když u Kyjeva utrpěly značné ztráty. Na ukrajinské straně však ani přes rostoucí počet padlých nepomíjí odhodlání pokračovat v boji, uvedl v podcastu Zbytečná válka Stulík: „V současné době ochota ke kompromisu v našem chápání, kdy by (Ukrajinci) byli ochotni přistoupit na dočasnou okupaci nově okupovaných území, není.“

Přijetí kompromisu, o jakém jednali v březnu v Turecku ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba, už podle analytika možné není. „Změnila se situace na bojišti. S menšími úspěchy, které ukrajinská armáda měla po ankarské schůzce, si ukrajinská veřejnost začala více věřit a začala být méně ochotná přistupovat na kompromisy. V současné době 80 procent ukrajinské veřejnosti nechce přistoupit na mírovou dohodu, která by vedla k tomu, že část území Ukrajiny bude okupována. Je tam velice silný hlas veřejnosti, která chce dokonce osvobodit i celý Donbas, včetně území, která byla obsazena v roce 2014, a Krym,“ zhodnotil situaci analytik.

„Nálady v ukrajinské veřejnosti nedávají prezidentovi Zelenskému mnoho prostoru k těmto kompromisům,“ přiznal Stulík, podle něhož však z výroku hlavy státu plyne, že sám o takové možnosti uvažuje.

„Prezident Zelenskyj v poslední době několikrát řekl, že pro něj jsou největší prioritou lidské životy, a ne osvobozování ukrajinského území za každou cenu, což lze vnímat jako přípravu na to, že bude Ukrajina nucena i ze strany Západu přijmout takový mírový plán. Možná jde o nějaký zlom v postupu a strategii ukrajinského vedení,” přemítá Stulík.

Podle něj tomu nasvědčuje i skutečnost, že ukrajinský prezident začal mluvit o výši ztrát. „On donedávna odmítal o těchto věcech mluvit a čísla, která začal v poslední době zmiňovat, jsou pro řadu Ukrajinců nepříjemná, možná až šokující. Mám za to, že je to příprava veřejného mínění, aby akceptovalo nějaké dočasné příměří,“ uvedl.

„Po řadě zpráv o úspěších nejen u Kyjeva, ale taky Charkova a Chersonu je to takový lehký úder a procitnutí do jiné reality,“ komentoval vývoj situace na frontě.

„Ukrajinci to nesou ne s rezignací, ale těžce, protože i prezident Zelenskyj začal oznamovat, že každý den v oblasti kolem Lysyčansku a Severodoněcku padne kolem sta ukrajinských vojáků a dalších 400 je zraněných, což jsou poměrně velké ztráty,” doplňuje bezpečnostní analytik.

Ukrajinci si podle něj vždy uvědomovali materiální a početní převahu Rusů. Nicméně v poslední době je především na jihu Ukrajiny patrné, že ani ruské zdroje nejsou neomezené. Do obranných pozic se totiž nasazují staré tanky T-62.

„Objevují se různé analýzy a statistiky raket, které Rusko používá, že už dochází k omezování nasazování těch nejmodernějších raket a začínají se používat rakety ještě ze zásob, které zůstaly po Sovětském svazu,“ odhaluje Stulík.

Kromě toho se mluví i o upadající morálce ruských vojáků. Některé jednotky dokonce odmítají bojovat, zejména branci mobilizovaní na okupovaných územích v Luhanské a Doněcké oblasti. I to podle analytika přispívá k většímu optimismu na ukrajinské straně, který vyvažuje zklamání z pomalejších dodávek ze Západu.

K ruskému postupu Stulík uvedl: „Je nutné si uvědomit, že Rusko změnilo taktiku vedení boje, teď především dochází k dělostřelecké přípravě vyčištění území, takže tam se Ukrajinci nemají jak bránit.“

Okupanti stupňují i letecké útoky, vůči nimž se také těžko brání. Zvrat ve vývoji války může Rusko využít k nahlodání ukrajinské morálky, aby byla veřejnost ochotnější přijmout zmiňované kompromisy.

Ukrajina trpí nedostatkem ropy, protože na jejích dodávkách z Ruska a Běloruska závisela z 60 až 80 procent. Vybombardované byly rafinerie v Kremenčuku i sklady. „To je taktika Ruska – maximálně ztížit zásobování armády,“ uvedl Stulík. Armáda má prioritu, a proto se ropných produktů nedostává hlavně civilnímu obyvatelstvu. Některé pumpy jsou zavřené, jinde lze načerpat jen 10 litrů.

Útok na železniční tunel u Stryje dokazuje, že Rusové chtějí Ukrajinu úplně odříznout od ropy. „Právě u Stryje je ústí Beskydského tunelu, který je hlavní železniční bránou Ukrajiny na země Evropské unie,“ dokládá analytik. Ukrajina odmítá zveřejnit, jak moc byl poškozen. Jeho poškození zasáhne kromě dodávek benzinu a nafty i dovoz zbraní. S tunelem se ovšem počítalo i při vývozu ukrajinského obilí do evropských přístavů, protože ty černomořské čelí ruské blokádě.

Chybí i sůl, protože se bojuje u největšího solného dolu v zemi.

Podle Stulíka nicméně čas nestojí na straně Ruska, protože Moskva nedokázala válku vyhrát tak rychle, jak předpokládala. „Nejsou to oni, kdo určuje dynamiku toho konfliktu, určitě nepočítali, že bude trvat více než sto dní,“ tvrdí.

Kompromisem by mohlo být obsazení Donbasu, i když ani na to nemusí mít okupanti potenciál. Ukrajincům naopak hraje do karet, že se jim podařilo vzdorovat a rychle nepodlehli. Stulík nečeká, že by na ukrajinské straně došlo ke zlomu v morálce, což ale u jejich protivníků vyloučit nelze.

Pomoc zemí Evropské unie Ukrajině stojí hodně peněz a může u některých vyvolat nechuť napadené zemi přispívat. „Musíme se dívat na tu alternativu, že v případě, že by se Ukrajina nebránila a my bychom jako Západ neposkytovali pomoc, za nějakou dobu bychom možná měli podobné problémy,“ varoval Stulík.

Podle něj je nutné vysvětlovat lidem, že finanční pomoc Ukrajině zároveň nejlépe pomáhá i nám, náklady při destabilizaci evropského prostoru Ruskem by byly mnohem větší. Těžko se to ale vysvětluje nám, natož zemím dále na západě, právě tam by proto vlády měly občanům zdůrazňovat rizika ruské agrese. „Poukazovat na to, že inflace je způsobená ne konfliktem na Ukrajině, ale právě tou ruskou agresí, že to je součást ruské strategie destabilizovat i Evropskou unii,“ říká.

Ukrajina už začíná stíhat válečné zločiny ruských vojáků, zatím to ale může působit propagandisticky, protože trestá jen „malé ryby“. Mezinárodní společenství sbírá důkazy pro budoucí válečný tribunál. Zároveň se připravuje hned několik mezinárodních soudních tribunálů, které se budou věnovat zločinům proti lidskosti či válečným zločinům.

Analytik Stulík přiznává, že vyjádření obou stran je potřeba brát s rezervou, protože se vede i informační válka. Snaha zvětšit protivníkovy ztráty, a naopak upozadit ty vlastní, je zcela běžná.

Na celý rozhovor se můžete podívat ve videu, poslechnout si jej můžete rovněž v audiopřehrávači v úvodu článku. Další epizody podcastu Zbytečná válka najdete na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcastech a dalších podcastových aplikacích.