Článek
Riziko zaplavení se podle premiéra Denyse Šmyhala týká až 80 obcí na pravém břehu Dněpru včetně přístavního města Chersonu. V kritické zóně se na pravém břehu Dněpru nachází zhruba 16 tisíc obyvatel, jejich evakuace probíhá už od rána.
Už dopoledne ukrajinská televizní stanice Suspilne informovala, že úplně či částečně bylo zaplaveno deset obcí.
Na levé straně řeky, kterou okupují Rusové, stejnému problému čelí 22 tisíc lidí. Podle šéfa Ruskem dosazené správy Chersonské oblasti Vladimira Salda ale nebude významnější evakuace těchto lidí třeba.
The current demolishes entire houses.#KakhovkaDam pic.twitter.com/aZNB5RWPNT
— NEXTA (@nexta_tv) June 6, 2023
Nová Kachovka je podle Moskvou dosazeného starosty Vladimira Leonťjeva pod vodou. Zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav.
Ukrajinská policie občany nabádá, aby hlavně vypnuli elektrická zařízení, postarali se o zvířata a vzali si doklady.
Lidé jsou evakuováni autobusy do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Z města měl dopoledne odjet evakuační vlak do Mykolajivu.
Záplavová vlna ohrožuje také toto město. Už během dopoledne se projevila na několika okrajových částech Chersonu, upozornil na Telegramu šéf chersonské vojenské správy Roman Mročko a přiložil fotografie. Z města byly evakuovány stovky lidí, místní úřady varovaly, že voda může stoupnout až o pět metrů.
Pulling from @Cornubot's article from last year-
— OSINTtechnical (@Osinttechnical) June 6, 2023
"A 4 – 5 m wave will hit the Antonovsky bridge east of Kherson city after 19 hours... Most of Kherson City will not flood, but the harbour and the docklands will be flooded."https://t.co/bSvmOROLcX pic.twitter.com/Lx1cP2o2Uj
O odpálení přehrady informovaly úřady před šestou ráno našeho času. Ukrajina z jejího zničení viní Rusko. Ruští představitelé z téhož obviňují ukrajinské jednotky.
Kritické úrovně měla voda podle ranního vyjádření místních ukrajinských vojenských představitelů dosáhnout během pěti hodin. Podle modelu z loňského roku by v případě protržení hráze Kachovské přehrady měl být Cherson zaplaven do 19 hodin. Většina přístavního města by měla odolat, hrozí ale zaplavení přístavu.
Otázkou také je, zda střet s vlnou „přežije“ poškozený Antonivský most nedaleko města, který se částečně zřítil loni v listopadu.
Rusy dosazený starosta okupované Nové Kachovky Vladimir Leonťjev také varoval, že poškození přehrady může ohrozit zásobování Krymu vodou. Z přehrady vede kanál zásobující Rusy obsazený poloostrov, jenž trpí nedostatkem vody.
Podobně se vyjádřil také šéf mykolajivské vojenské správy Vitalyj Kim. „My jsme na následky zničení přehrady připraveni. Okupanti ne. Panikaří a prchají,“ zdůraznil Kim s tím, že Rusko se bude potýkat se dvěma problémy, a to nedostatkem vody na okupovaném Krymu a také situací na levém břehu Dněpru, která se podle něj bude zhoršovat více než na břehu pravém.
The Kakhovka Hydroelectric Power Plant is "completely under water," say local authorities in Kherson Oblast, after Russian forces blew up the plant's dam in the early hours of June 6.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) June 6, 2023
Video: Kakhovka City Military Administration/Telegram pic.twitter.com/KiMWFxiJzm
Zničení přehrady může představovat také potenciální problém pro bezpečnost Záporožské jaderné elektrárny, která využívá vodu z Dněpru k chlazení reaktorů. Areál leží asi 150 kilometrů proti proudu severovýchodně od protržené hráze. Bezprostřední nebezpečí ale elektrárně podle expertů nehrozí, což potvrdili i pracovníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Ti jsou v okupovaném zařízení od loňského podzimu jako pozorovatelé.
„Žádné okamžité riziko pro jadernou bezpečnost nehrozí,“ napsala na Twitteru MAAE, která situaci nadále monitoruje.
The IAEA is aware of reports of damage at #Ukraine’s Kakhovka dam; IAEA experts at #Zaporizhzhya Nuclear Power Plant are closely monitoring the situation; no immediate nuclear safety risk at plant.#ZNPP
— IAEA - International Atomic Energy Agency ⚛️ (@iaeaorg) June 6, 2023
Také poradce na ukrajinském ministerstvu obrany Jurij Sak v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC uvedl, že Záporožské jaderné elektrárně nehrozí bezprostřední nebezpečí. „Ale samozřejmě se situace vyvíjí velmi rychle,“ dodal.
Ukrajinská státní společnost Enerhoatom, jež elektrárnu provozuje, sdělila, že má situaci „pod kontrolou“ a že chladicí nádrž na jižním břehu přehrady má zatím dostatek vody. V osm hodin ráno byla hladina ve výšce 16,6 metru, což potřeby elektrárny pokrývá dostatečně, ujistil Enerhoatom.
Podle Enerhoatomu je voda z Kachovské nádrže nezbytná k tomu, aby elektrárna mohla odebírat energii pro kondenzátory turbín a bezpečnostní systémy jaderné elektrárny.
Terorismus, ale čí? Moskva a Kyjev se vzájemně obviňují z odpálení Kachovské přehrady
Kachovská přehrada - mnohonásobně větší než české přehrady
Kachovská přehrada je nádrž na řece Dněpr na jižní Ukrajině, někdy se jí přezdívá Kachovské moře. Leží na území Chersonské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Svou rozlohou 2155 kilometrů čtverečních je to druhé největší umělé jezero na Ukrajině, po Kremenčucké přehradě. Byla postavena v roce 1956. Kachovská vodní elektrárna má výkon 350 megawatů.
Rozloha přehrady je obrovská. Pro srovnání: největší česká přehradní nádrž Lipno má rozlohu 48,7 kilometrů čtverečních, což znamená, že Kachovská přehrada je téměř 45krát větší. A s objemem 18,2 kilometrů krychlových tato přehrada zadržovala 25krát více vody než Orlická přehrada, která má z českých přehrad největší objem (0,715 km3).
Přehradní jezero leží ve výšce 44 metrů nad mořem, je dlouhé 230 kilometrů a široké maximálně 25 kilometrů. Hluboké je v průměru 8,4 metru, v nejhlubším místě pak 36 metrů. Jezero zamrzá koncem listopadu až začátkem prosince, rozmrzá v polovině února až začátkem března. Z přehrady odtéká kromě Dněpru ještě Severokrymský kanál, který slouží suché oblasti severního Krymu k zavlažování a zásobování vodou.
Výstavba přehrady vytvořila hlubokovodní cestu na dolním toku Dněpru a její vody se využívají k lodní dopravě, zavlažování, zásobování vodou, pro rybolov a rekreaci. Přehradní jezero zasahuje až k Záporoží, kde okolo ostrova Chortycja pod jeho vodami zanikly obávané peřeje, od kterých město odvozuje svůj název (za porihy = za peřejemi).
Přehradu od začátku invaze na Ukrajinu okupují Rusové. Ti začátkem loňského listopadu otevřeli přepady u Kachovské elektrárny a objem přehrady klesl na nejnižší úroveň za poslední tři desetiletí, což ohrozilo zásoby pitnou vodou stejně jako chladicí systém pro Záporožskou jadernou elektrárnu. Od prosince 2022 do února 2023 poklesla vodní hladina o dva metry. Od února hladina vody v přehradě neustále stoupala a podle ukrajinské společnosti Ukrhidroenerho stojí ruské aktivity na přehradě za zaplavením několika osad v ukrajinské Záporožské oblasti.
Zdroj: ČTK