Článek
„NATO vítá euroatlantické aspirace Ukrajiny a Gruzie na členství v NATO. Dnes jsme se dohodli, že se tyto země stanou členy NATO,“ uvedli vedoucí představitelé v prohlášení na konci summitu v roce 2008.
Ruský prezident Vladimir Putin, který se summitu osobně zúčastnil, označil výsledek za „přímé ohrožení“ bezpečnosti Ruska. Za čtyři měsíce ruská vojska na jeho pokyn vpadla na území Gruzie.
Agentura AP ve svém článku připomíná, že někteří experti považují rozhodnutí v Bukurešti za „obrovskou chybu“, kvůli níž se Rusko cítí zahnáno do kouta představou o rozšiřujícím se NATO. Argument Aliance zase je, že na země nevyvíjí nátlak, aby se připojily. Naopak, vzpomeňme, že některé země požádaly o členství, aniž by o tom předtím výrazněji uvažovaly, jenom proto, aby se ochránily před Ruskem – jako to nyní dělají Finsko a Švédsko.
Nepatřili vám, ale Rusku. Matky padlých vojáků se dočkaly podivné kondolence
Jestli si někdo myslí, že Bukurešť byla chybou, pak to určitě podle AP není Střední a Východní Evropa. Na začátku října podepsalo devět prezidentů tohoto regionu společné prohlášení, ve kterém odmítají pokus o ruskou anexi ukrajinského území, a přihlásilo se k závěru zmíněného summitu z roku 2008. Český prezident Miloš Zeman mezi signatáři nechyběl.
Summit ministrů
Dva dny – v úterý a ve středu – budou v Bukurešti zástupci NATO opět jednat, tentokrát ve složení ministrů zahraničí. Českou delegaci povede šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).
„NATO bude stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba. Neustoupíme,“ slíbil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.
Gruzie zažívá vlivem migrantů z Ruska hospodářský boom. K sankcím se nepřipojí
Členské státy pravděpodobně přislíbí Ukrajině novou várku nevojenské pomoci: palivo, generátory elektřiny, zdravotnické potřeby, zimní vybavení a rušičky pro drony.
Jestli se NATO nějak vrátí k aspiracím Ukrajiny a Gruzie vstoupit do NATO, se zatím neví. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostatně zkraje agrese připustil, že vstup do vojenského paktu je už nereálný. Rusko v současnosti okupuje část ukrajinského území včetně poloostrova Krym, tudíž by nebylo jasné, s jakými hranicemi by Ukrajina vstupovala.