Článek
Vrchní státní zastupitelství v Praze dozoruje prověřování možných válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Už se k vám dostaly konkrétní informace?
Jsme úplně na počátku. Policie analyzuje prvotní informace z veřejného prostoru, z médií, ale také ty, které nám poskytují jiné státní orgány. Policie chce v nejbližší době spustit informační kampaň pro uprchlíky, kteří u nás hledají útočiště. Jejich svědectví jsou pro nás důležitá.
Rusové nasadili na Ukrajině až 20 000 žoldnéřů
Jaká to bude kampaň?
Bude to jak formou elektronického, tak tištěného dotazníku, abychom uprchlíky zkontaktovali. Následně začnou standardně probíhat výslechy. Půjde skutečně o průřez všech institucí, státních i neziskových, které mohou přispět. Spuštěna bude v následujících týdnech.
Měla by obecně vést k identifikaci možných svědků, přímých či nepřímých, a samozřejmě obětí trestných činů.
Až budou svědci či oběti identifikováni, pak se budou zajišťovat veškeré důkazy, ať už elektronické stopy, fotografie, audio a videozáznamy, listiny, svědectví.
Které válečné zločiny by policie mohla prověřovat?
Patří mezi ně zločin, pro který už bylo v ČR zahájeno trestní řízení. Tím je použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje. To řízení už zahájila Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Potom jsou tu další válečné zločiny a dopadá na ně zásada univerzality – válečná krutost, perzekuce obyvatelstva a plenění v prostoru válečných operací.
Obecně je možné říct, že první jmenovaný trestný čin se vztahuje k použití nedovolených prostředků a nedovolenému způsobu vedení boje a ty zbylé se dotýkají jednání, které útočí na práva těch nejohroženějších, tedy zajatců, civilního obyvatelstva, nemocných, raněných.
I žen a dětí?
Samozřejmě. Patří mezi civilní obyvatelstvo.
Putin vyznamenal brigádu z Buče
Zmínila jste zásadu univerzality, kdy válečné zločiny může řešit i země, které se přímo netýkají.
Jde o trestné činy, k jejichž vyšetřování, případně stíhání, tedy k posuzování jejich trestnosti, jsme příslušní i tehdy, pokud byly spáchány na území jiného státu a dopustily se jich i osoby bez státní příslušnosti či bez trvalého pobytu na území České republiky.
Pokud se policii podaří odhalit a identifikovat možné pachatele, asi bude těžké je dostat do ČR a zde soudit?
To předbíháme. Ale ano, celý ten proces je složitý. Ale to nemůže bránit v zajišťování důkazů.
Čeští kriminalisté prověřují válečné zločiny na Ukrajině
Už se objevily v médiích a na sociálních sítích případy znásilnění ukrajinských žen a zajatkyň ruskými vojáky. Patřilo by to ke zmíněným trestným činům?
Ano, všechna tato jednání spadají pod válečné zločiny. Jde o veškeré projevy fyzického násilí, které zakazují Ženevské konvence, tedy humanitární právo.
A dopadá to na všechny násilné trestné činy právě vůči těm nejohroženějším v době války.
A trestný čin genocida?
Genocida je trestný čin proti lidskosti. V tuto chvíli vedeme řízení pro trestné činy válečné.
Česká policie prověřuje válečné zločiny, sbírá svědectví od uprchlíků z Ukrajiny
Máte informace, zda už policie hovořila o těchto zločinech s některými uprchlíky?
V tuto chvíli to nechci komentovat. Jsme na úplném počátku, a to bychom zabíhali do skutkových zjištění.
Pokud policie nějaké informace a následně důkazy zajistí, bude se to řešit v Česku?
Celé trestní řízení na území České republiky bude řešit Policie ČR.
Peskov tvrdí, že Rusko válečné zločiny nepáchá
A předá je dál, například k mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu?
To je možné, ale to teď předbíháme. Pokud bychom byli dožádáni o předání důkazů, tak se o tom bude jednat.
Půjde to cestou vzájemných mezinárodních dohod a mezinárodní spolupráce, ať už na úrovni společných týmů či Eurojustu, nebo jiné organizace.
Ale v této chvíli vede trestní řízení Policie ČR, tady vykonává pravomoc česká policie, což znamená, že podle trestního řádu České republiky bude zajišťovat důkazy.
Hovořila jste o mezinárodní spolupráci. Se kterými zeměmi?
Spolupracujeme především s Eurojustem, což je evropská agentura pro spolupráci ve věcech trestních. Ta koordinuje předávání informací mezi státy, které řízení už zahájily, což jsou Estonsko, Litva, Slovensko, Polsko, Německo a Česko.