Článek
Právě místní obyvatele zastihlo masivní bombardování ruských invazních sil mezi prvními. „Domy a infrastruktura jsou zničené, na ulicích stojí ohořelé vraky. Mluvíme o stovkách zabitých civilistů a stovkách zraněných. Jinak než genocida to pojmenovat nelze,“ řekl Dmytro Kuleba, ukrajinský ministr zahraničí.
Borodjanka se vrátila pod ukrajinskou správu 1. dubna, úřady teprve sčítají ztráty: pohřešují nejméně dvě stě civilistů, „které zřejmě pohřbily trosky rozbombardovaných budov“, soudí Heorhij Jerko dočasně pověřený řízením 13tisícového města. „Hlavní je obnovit dodávky elektřiny a zlikvidovat nevybuchlou munici. Teprve poté se můžeme pustit do odklízení sutin,“ říká věcně.
Druhá Buča? V Borodjance našli po stažení Rusů 26 těl
Jerko mluví i o jiné tváři okupace: ruští vojáci z prvních projíždějících kolon prý stříleli na všechny, kdo se snažili likvidovat sutiny a uvolnit cestu těm, kteří zůstali zaživa pohřbeni ve sklepích. Takto podle něj zastřelili prvních osm obyvatel města. „Projížděly tanky, obrněná vozidla, z nich stříleli (vojáci) na auta a lidi, co se snažili pomáhat. (…) Dali jsme jim i písemnou žádost, ale odtěžit suť nám nedovolili,“ uvedl pověřený šéf samosprávy ve videorozhovoru pro Obozrevatěl.
Ruské síly viní rovněž z toho, že neumožnily zřízení evakuačních koridorů ven z města. „První, který se podařilo otevřít, nefungoval od devíti do tří, ale pouhou hodinu a dvacet minut. Za tu dobu se nám podařilo odvézt čtyři sta lidí z domova důchodců,“ vypověděl. Řada pozdějších pokusů evakuovat civilisty byla marná, kolem zuřily boje.
Zelenskyj: Situace v Borodjance je ještě strašnější než v Buči
„Nechtěli nám dát megafony, neumožňovali vycházet na ulici. Spojení s Borodjankou nefungovalo deset dní. Nevěděli jsme, jak dát lidem vědět. Posílali jsme proto ty odvážné, kteří běhali po ulicích a křičeli, že probíhá evakuace,“ dodal Jerko. Úřady nyní po městě distribuují humanitární pomoc, lidé stále fyzicky hledají jeden druhého, spojení nefunguje.
Slzy zoufalství se mísí s úlevou, když nacházejí příbuzné a známé. Do města zamířily i známé tváře, uvedla TV Hromadske. Humanitární pomoc sem dovezla známá ukrajinská zpěvačka Ruslana, vítězka soutěže Eurovision Song Contest 2004. Podle Fokusu přijel podpořit místní také Andrej Makarevič, populární ruský zpěvák nejen z dob SSSR, kritik Kremlu a frontman kapely Mašina vrěmeni, který nyní žije v Izraeli. Pro „běžné“ návštěvníky je ale město zatím uzavřené.