Článek
Blinken v rozhovoru uvedl, že v určitou chvíli se Spojené státy „velmi obávaly“, že Putin zvažuje přikročení k jaderným zbraním. „I pokud se pravděpodobnost, že k tomu dojde, zvýšila jen z pěti na patnáct procent, když jde o jaderné zbraně, tak není nic vážnějšího… Máme důvody se domnívat, že Čína kontaktovala Rusko a řekla: ‚Nejděte do toho‘,“ řekl Blinken.
K podobné situaci dle Blinkena mohlo dojít, i když USA Čínu informovaly, že Kreml plánuje nasadit jaderné zbraně do vesmíru. Jako důvod, proč Putin uvažoval o tak drastických krocích, zmínil, že ruský vůdce si je vědom, že konfliktem na Ukrajině, nehledě na získané území, utrpěl strategickou porážku. To proto, že jím způsobil zvětšení a posílení NATO, ke kterému se v reakci přidalo Švédsko a Finsko, a většina jeho členů nyní plní stanovený cíl přispívání alespoň 2 % HDP ročně na obranu.
Čína nadále zůstává jedním z klíčových spojenců Ruska, ačkoliv se zároveň snaží veřejně stavět do pozice mírotvůrce. Tím se podle Blinkena hlavně snaží vyhnout tomu, aby se stejně jako Rusko stala terčem rozsáhlých sankcí.
Blinken také v rozhovoru hájil vládu dosluhujícího prezidenta Joea Bidena proti kritice, že příliš otálela s poskytováním zbraní napadené zemi. Podle něj Washington musel brát v potaz ukrajinskou schopnost americké systémy ovládat a udržovat, než je dodal.
Ukrajina rozšiřuje výrobu zbraní, aby u ní spojenci mohli nakupovat ve velkém
