Ukrajina žádá po USA zakázanou kazetovou munici, Washington to neodmítl

Vysoce postavení představitelé Bidenovy administrativy se žádostí Ukrajiny o dodávky kazetové munice několik měsíců zabývají. Klíčovým zjištěním televizní stanice CNN nyní je, že ji Američané vyloženě nezamítli.

Žádostí se však Washington nijak zvlášť nezabýval, a to zejména kvůli zákonným omezením, která Kongres stanovil pro případný převod kazetové munice do zahraničí. Toto omezení se vztahuje na munici s více než jednoprocentním podílem nevybuchlé munice, což zvyšuje pravděpodobnost, že bude představovat riziko pro civilisty.

Prezident Biden by mohl toto omezení zrušit, ale americká administrativa Ukrajincům naznačila, že to v nejbližší době neplánuje.

„Schopnost Ukrajiny dosáhnout úspěchů v současné a nadcházející fázi konfliktu není v žádném případě závislá na tom, zda si zmíněnou munici pořídí, a ani s tím nesouvisí,“ uvedl pro CNN jeden z poradců v Kongresu.

Ukrajina se už od února brání ruské invazi, dodávky zbraní ze Západu jsou pro schopnosti její armády klíčové, jednotlivé země jsou však často opatrné v tom, co přesně Kyjevu poskytnou.

Kazetová munice se hodí nejen proti živé síle nepřítele, ale dají se s ní ničit i lehká vozidla nebo letadla, která prosekají střepiny ze submunice.

Ze své konstrukce je nepřesná a rozptyluje jakési malé „bombičky“ (angl. bomblet) po rozsáhlých oblastech, které při dopadu nemusejí vybuchnout, a tak mohou představovat dlouhodobé riziko pro každého, kdo s nimi přijde do styku, zhruba podobně jako nášlapné miny.

Explozivní submunice pak způsobí „ošklivou, krvavou fragmentaci“ u každého, kdo je zasažen, uvedl pro CNN Mark Hiznay, odborník na zbraně z Human Rights Watch.

Tento typ zbraně je zakázán ve 108 zemích světa na základě Úmluvy o kazetové munici. Podle nejnovější zprávy o používání kazetové munice je Ukrajina v současnosti jedinou zemí na světě, na jejímž území je využívána.

To je pochopitelně zapříčiněno agresí Ruské federace, jejíž armáda využívá kazetovou munici ve velkém rozsahu, ukrajinské síly ji podle dokumentu využily nejméně třikrát.

Rusko ani Ukrajina se k úmluvě nepřipojily. Další země, které se k ní explicitně odmítají připojit, jsou Brazílie, Čína, Egypt, Řecko, Írán, Izrael, Indie, Severní Korea, Pákistán, Polsko, Rumunsko, Rusko, Singapur, Jižní Korea, Spojené státy a Turecko.

Argumentem proti dodání kazetové munice Ukrajině je snaha odlišit se od Moskvy. Současně by se Washington rád postupně přiblížil podmínkám úmluvy, jelikož dlouhodobě podniká takové kroky, aby dostal svoji výzbroj do souladu s touto dohodou.

„No a co, vždyť Rusové používají kazetovou munici proti nám,“ řekl ukrajinský představitel novinářům ze CNN. „Obavy [USA] se týkají vedlejších škod. My je budeme používat proti ruským jednotkám, ne proti ruskému obyvatelstvu,“ zdůraznil hlavní rozdíl mezi ruským a ukrajinským způsobem boje.

Pro Ukrajinu by kazetová munice mohla vyřešit dva hlavní problémy: poptávku po větším množství munice pro dělostřelecké a raketové systémy, které poskytly USA a další země, a způsob, jak snížit početní převahu Ruska v dělostřelectvu.