Bezzubé kočky. Rusko zlehčuje nebezpečnost leopardů a abramsů

„Na otevřeném poli, řekněme, je deset leopardů a deset proryvů,“ říká moderátor stanice Rossija24 , když ukazuje grafiku, kde je na levé straně deset tanků Leopard a na pravé deset ruských tanků T-90M v nejmodernější verzi Proryv 3. „Postup bude předem dán. V momentu, kdy se německá železná zvířata teprve připravují k výstřelu, T-90M vzhledem k dostřelu a vysoké rychlosti palby už zapálí přes polovinu nepřátelských strojů,“ popisuje.

Na laika to podle něj může zapůsobit přesvědčivě. „Zvláště když vidí, jak se siluetám ruských tanků dělají obláčky kouře u hlavně už ve vzdálenosti 5 km a jak ve vzdálenosti 2,5 km, kdy první leopardy teprve začínají pálit, je jich už šest zničených,“ uvádí moderátor.

„Leopard 2A6 má omezený sortiment obyčejných i podkaliberních granátů pro kanón L55, které mají teoretický dostřel čtyři kilometry a v reálném prostředí to je mezi dvěma a dvěma a půl kilometry,“ tvrdí moderátor.

Jeho tvrzení však jsou přizpůsobená tomu, aby ukázal, oč jsou ruské tanky lepší. Proto zdůrazňuje, že leopardy jsou těžší, váží 63 tun, zatímco T-90M jen 50 tun, takže jsou rychlejší a pohyblivější.

Pomiňme fakt, že podobný čelní střet je nepravděpodobný a z hlediska taktiky špatný, i skutečnost, že většina ruských tanků na Ukrajině nejsou nejmodernější T-90M Proryv 3, ale starší verze tanků T-90 nebo modernizované tanky T80 a T72.

Moderátorovo srovnání vychází z toho, že T-90 budou vypalovat z hlavně naváděné protitankové střely 9M112 a 9M119 s dosahem 5 km, a ne klasické dělostřelecké granáty s maximálním dostřelem tři až čtyři km.

U leopardů zřejmě počítá při zahájení palby na 2,5 km s použitím střel s wolframovým jádrem DM43 nebo DM53. Jenomže i Leopardy 2A6 mohou z kanonu Rheinmettal 120 L55 vypalovat řízené střely nebo DM53 , z  nichž nejznámější je izraelský Lahat. Ukrajinci sami s Belgičany vyrábějí střely ráže 105 Falarick s dostřelem čtyři až pět km. Podobné střely vyrábějí i Američané a Francouzi, ale také Turci a Korejci. Šance na obou stranách se tak rázem vyrovnají a v tu chvíli závisí spíše na přesnosti střel.

Pokud by obě strany vypalovaly dělostřelecké granáty, dostřel obou tanků je podobný. Výhodou na straně Leopardu 2A6 je delší hlaveň kanonu, která činí šest metrů. Má délku pětapadesátinásobku ráže, zatímco kanón 2A46M-6 ráže 125 mm v ruském tanku má hlaveň dlouhou jen 46násobku ráže. Délka hlavně se uvádí v násobcích ráže, protože to automaticky umožňuje poznat přesnost, která stoupá s délkou hlavně.

Tvrzení o omezeném sortimentu munice pro německý tankový kanon Rh120 L55 je lživé. Pro tuto standardní ráži NATO se vyrábějí desítky typů granátů. Jen v Německu je jich dvanáct bojových, z toho dva protipancéřové.

Jedinou jasnou předností ruských tanků je automatické nabíjení, které je rychlejší, i když vycvičená posádka dokáže kanón také nabít během pár sekund.

U abramsu jsou na moderátorově grafice vyznačená důležitá slabá místa. Jedním je uložení turbíny a druhým umístění munice v zadní části hlavně „Munice může vybuchnout,“ uvádí moderátor, což je pravda. Ovšem zásah do zadní části věže nebývá častý při střetu tanků v poli.

Navíc část věže, kde je posádka, je od zadní části s municí oddělena pancéřovou deskou a konstrukce je uzpůsobená tak, že exploze munice vyrazí strop zadní části věže, takže její osádka může přežít. V případě, že je zasažena munice uložená v ruských tancích pod věží, často její výbuch vyrazí věž a posádka zahyne.

„Slabá místa jsou z boku mezi podvozkem a věží,“ dodává ještě moderátor. To je ale slabé místo u všech tanků.