Armády NATO nejsou připravené na dronovou válku, hodnotí ukrajinský velitel

Sucharevskyj velí nedávno založeným ukrajinským Jednotkám automatických systémů. Právě tento aspekt války podle něj za pouhé tři roky exponenciálně pokročil a překopal zažité válečné doktríny. „Podle toho, co vidím a slyším, není připravená odolat kaskádě dronů jediná armáda NATO,“ řekl Sucharevskyj reportérům agentury Reuters.

Aliance si podle ukrajinského velitele musí uvědomit ekonomické výhody, které drony představují. Jejich výroba je totiž výrazně levnější než výroba zbraní, které je dokážou sestřelit. „Je to jednoduchá matematika. Kolik stojí raketa, která sestřelí šáhid? A kolik stojí nasazení lodě, letadla a systému protivzdušné obrany, aby na něj stříleli?“ tázal se Sucharevskyj.

Výroba nejjednodušších modelů dronů dlouhého doletu stojí v řádech tisíců dolarů. Cena íránských šáhidů, které používají Rusové, se odhaduje v řádu desetitisíců. Rakety protivzdušné obrany mají přitom v dolarech cenovku s šesti nebo sedmi číslicemi a jejich nasazení proti dronům je tak vysoce neekonomické.

Ukrajina uvádí, že v minulém roce vyrobila 2,2 milionu menších dronů a 100 tisíc dronů dlouhého doletu. Rusko již dříve zveřejnilo odhady, podle nichž v loňském kalendárním roce vyrobilo 1,4 milionu malých dronů. „Právě teď i nejvyšší velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj říká, že více než 60 % cílů ničí drony. Jedinou otázkou je, jak se jejich užití rozvine,“ řekl Sucharevskyj.

V posledních měsících se staly běžnými mohutné ruské dronové útoky, kdy na cíle na ukrajinském území útočí více než stovka dronů najednou. Konkrétně jde o mix zmiňovaných šáhidů a levnějších maket, které mají přilákat palbu ukrajinské protivzdušné obrany.

Ukrajinci je ve snaze šetřit zásoby sestřelují kulomety namontovanými na korbách aut a s pomocí letectva. Zároveň hledají nové způsoby, jak se před drony levně bránit. Testují proto drony zaměřené na likvidaci těch nepřátelských i laserové zbraně. Ty už se podle Sucharevského podařilo úspěšně otestovat a teď je cílem zařadit je do bojů. Nespecifikoval však časový úsek, v němž by k tomu mělo dojít.

Sucharevskyj dále uvedl, že ukrajinské jednotky nyní používají dronové „mateřské lodě“, které dopraví dva menší drony do vzdálenosti až 70 kilometrů a pak je vypustí a fungují jako komunikační vysílač.

Obě strany se na bojišti snaží rušit signál nepřátelských dronů, což je další důvod pro rychlý vývoj nových typů těchto zbraní. Konkrétně se proto bojových operací účastní mnohem více dronů, kterým cíl přes kameru vybere operátor, ale pak už je k němu navádí umělá inteligence. Podle Sucharevského už podobné drony na frontové linii používá nejméně polovina ukrajinských dronových jednotek.

Nasazení tisíců pozemních dronů zase ukrajinské armádě umožňuje posílat do nebezpečných oblastí méně vojáků. „Kdyby nebylo dronů, vše by bylo mnohem horší. Drony jsou to, co nám umožňuje asymetricky odpovědět, když je nepřítel větší, silnější a útočí,“ zhodnotil Sucharevskyj.