Arestovyč: Války s Ruskem můžou trvat do roku 2035

Arestovyč boj přirovnal k sérii válek mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy.

„Do roku 2035 máme zaručeno několik vojenských střetů. To znamená propuknutí bojů každé dva roky nebo možná každých pět let. A velké boje každých sedm až osm let,“ prohlásil Arestovyč.

Návaznost na Izrael otevřeně zdůraznil, když řekl: „Toto je nový Izrael, jen ten rozsah je náhlejší a děsivější.“

Lidem, kteří na taková válečná léta nejsou připraveni, poradce doporučil, aby z vlasti dočasně odešli. „Pokud na to nejste připraveni, pokud křičíte, jak v tomhle žít a vychovávat děti, potřebujete jinou zemi,“ vzkázal jim suše.

Moskva nepřeruší vojenskou operaci před dalším kolem mírových rozhovorů. Ruské televizi Rossija 24 to podle listu The Guardian sdělil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Podle agentury RIA Novosti Lavrov v televizi také řekl, že výzvy šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, aby EU pokračovala ve vyzbrojování Kyjeva, znamenají „velmi vážný obrat, a to i v politice, kterou EU a Západ obecně pod vedením USA začaly provádět po zahájení jejich speciální vojenské operace“, tj. po ruském vpádu na Ukrajinu.

Borrellovi vytkl zejména jeho slova na Twitteru, že „válku na Ukrajině je třeba vyhrát na bitevním poli“, a připomněl, že Unie „dosud nikdy nejednala jako vojenská organizace“. „To, co řekl Josep Borrell, významně mění pravidla hry,“ dodal Lavrov.

Ruský vpád má podle Lavrova ukončit „dominanci“ USA. „Naše speciální vojenská operace má za cíl ukončit bezohlednou expanzi a bezohledný kurz k naprosté dominanci USA a ostatních západních zemí pod nimi na mezinárodní scéně,“ řekl televizi.

O válce na Ukrajině měli v pondělí na dálku jednat prezident USA Joe Biden a indický premiér Nárendra Módí. Ve veřejné části svého setkání prezentovali oba politici společnou frontu. Módí mj. odsoudil zabíjení ukrajinských občanů. „Odsuzujeme zabíjení a vyzvali jsme k nezávislému vyšetřování (událostí v Buči),“ řekl. Biden uvedl, že chce vést s Indií „těsné konzultace“ o situaci na Ukrajině.

Chorvatské ministerstvo zahraničí vyzvalo v pondělí 24 pracovníků ruské ambasády v Záhřebu, aby opustili zemi. Je mezi nimi 18 diplomatů. Chorvatská diplomacie sdělila, že si předvolala ruského velvyslance na protest proti „brutální agresi vůči Ukrajině a četným zločinům, které (tam) byly spáchány“.

Vyhoštění dalších šesti ruských diplomatů, kteří podle ministerstva zahraničí působili v zemi jako špioni proti francouzským národním zájmům, včera oznámila Paříž. Jiné země EU provedly podobné vypovídání již minulý týden či dříve.

O nových sankcích jednali v pondělí ministři zahraničí EU. Šéf české diplomacie Jan Lipavský řekl, že Praha je pro nejtvrdší možný postih. Jeho kolegové však měli rozdílné názory hlavně na embargo na dovoz plynu či ropy z Ruska.

Na tom se neshodli. Borrell jen tvrdil, že všechny země EU omezují závislost na ruských energiích a plánují ukončit jejich odběr.

Otázka embarga na ruskou ropu nebyla podle listu The Financial Times formálně ani na pořadu jednání, mělo se o ní mluvit jen neformálně.