Ani slzy nám už nezbyly, říkají příbuzní lidí z Mariupolu

Žili tam její matka, babička i dědeček. Ten zemřel v době blokády kvůli nedostatku léků. „Nejdříve jsem neustále plakala a nemohla jsem uvěřit, že se to tam skutečně děje. To je opravdová fyzická bolest,“ sdělila Antonina BBC o tom, jak vnímá tragédii.

„Teď už jen vyčkáváme… Ani slzy nám už nezbyly, i když cítím, jak se mi hrnou do očí,“ dodává mladá žena, trojnásobná mistryně USA v tanci.

„Naposledy jsem mluvila s matkou na začátku března a v telefonu zněly výbuchy a střelba. Řekla mi, že ve městě odpojili elektřinu, topení i vodu a že se v bytě schovávají,“ uvedla.

„Matka mi však říkala, že nemůže odjet kvůli svému ochrnutému otci. V jeho stavu by se nikam nedostali. Proto zůstala s rodiči,“ vypráví. Přes sousedy Antonina zjistila, že její dědeček už nežije. „Kvůli cukrovce potřeboval denně injekce inzulínu. V polovině března zemřel, protože neměl léky. Vím, že jej soused pohřbil před domem na zahradě,“ dodala.

Netuší přitom, co se po jeho smrti stalo s její matkou a babičkou. „Nevím, zda se dostaly z Mariupolu. Možná jsou tam stále nebo jsou možná v nějakém filtračním táboře. Nevím… Každou chvíli čekám na jejich zavolání,“ dodává tiše.

Válečný chaos rozdělil tisíce lidí, kteří se zoufalé snaží vypátrat své blízké. Kateryna Osadcha, bývalá ukrajinská modelka a moderátorka, založila na síti Telegram skupinu Hledání zmizelých, do které se přihlásilo na 80 tisíc uživatelů.

„Je bolestné číst o ztracených dětech nebo o dětech, které pátrají po rodičích,“ uvedla. Podle jejích slov se díky skupině našlo navzájem asi 300 přihlášených.