ANALÝZA: Ukrajinci letadla potřebují, ale dodávka F-16 žádný zlom nepřinese

Ukrajina západní stíhačky nutně potřebuje, protože strojů sovětské výroby jí ubývá a není je, jak nahrazovat. Vzdušný prostor nad Ukrajinou je zejména podél fronty přesycen prostředky vrstvené protivzdušné obrany (PVO), jejíž obětí se nutně stávají i ukrajinská letadla.

Díky silné PVO se ani jedné straně nepodařilo získat úplnou kontrolu vzdušného prostoru nad bojištěm a F-16 to nezmění - jsou to stroje čtvrté generace, stejně jako Ukrajinci dosud používané migy 29 a suchoje Su-27 - přesto dodávky těchto strojů zvýší kvalitu ukrajinského letectva.

Nespornou výhodou F-16 je implementace raket AGM-88 HARM, určených k útokům na nepřátelské radary. Dosud je nosí migy 29, ale ty neumožňují plně využít jejich možností, zejména přeprogramování cíle během letu. Na to upozornil už koncem května velitel ukrajinských vzdušných sil Serhij Holubcov. To může představovat problém pro ruskou PVO, protože bude muset častěji vypínat radary.

Holubcov zmínil i nasazení strojů při ochraně vzdušného prostoru. Ukrajina nemá dost systémů PVO, aby ochránila celý ukrajinský vzdušný prostor, a stíhačky mohou v dostatečné vzdálenosti od fronty, tedy mimo dosah ruských raket vzduch-vzduch R-77 s dostřelem 100 km, sestřelovat střely s plochou dráhou letu. To by však dokázaly i české L-159, protože tyto střely jsou podzvukové.

F-16 také mohou shazovat naváděné kluzákové pumy GU-31 a GBU-38 JDAM, což jsou klasické „železné“ pumy Mk-84 a Mk-82 o hmotnosti 950, respektive 250 kg. Opět nemusejí být jen předem naprogramované, ale lze jim zadávat cíle i za letu z nějakého dalšího stroje vybaveného příslušným zařízením, otázkou ovšem je, jestli Ukrajinci budou mít takovouto platformu.

F-16 ale neřeší pro Ukrajinu klíčovou vlastnost nosit a odpalovat střely s plochou dráhou SCLAP-EG/Storm Shadow, které mohou zasahovat cíle vzdálené až 250 km a dosud se improvizovaně vypouštějí z bombardérů Su-24. K jejich odpalování jsou uzpůsobené francouzské stroje Mirage 2000 a Rafale nebo britská tornada a typhoony.

F-16 nejsou uzpůsobené ani pro odpalování švédsko-německých střel KEPD 350 Taurus, které se dají vypouštět ze strojů Tornado, Typhoon, F/A-18 a F-15K a testovaly se i na gripenu.

F-16 ale mohou nosit starší střely vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder s infračerveným naváděním, které by rozhodně pomohly při sestřelování střel s plochou dráhou letu. Upravené jsou i pro nošení radarem naváděných střel AIM-7 Sparrow a modernějších AIM-120 AMRAAM, je ovšem otázkou, zda tyto střely určené pro vzdušný boj na dálku západní země Kyjevu dodají.

F-16 byly původně vybaveny dopplerovskými radary AN/APG-66s dosahem maximálně 150 km, které se v modernizované verzi blíží kvalitám radarů se syntetickou aperturou. Tyto radary jsou však náchylnější k rušení.

Stíhačky také nejsou schopné startovat z nezpevněných ploch, jako to umí migy 29 nebo JAS-39 Gripen.

Není proto náhodou, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal o víkendu ve Švédsku nejen o licenční výrobě bojových vozidel pěchoty CV-90, ale také o dodávkách letounů JAS-39 Gripen, jež má ve výzbroji i Česká republika.

„Ukrajinští piloti už testují stíhačky Gripen. Diskutovali jsme další kroky o jejich předání na Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj. Švédsko, které zavádí novou verzi Gripenu JAS 39E/F, bude vyřazovat starší verze.

Gripeny jsou schopné startovat i ze silnic, jejich údržba je relativně jednoduchá a mohou nosit i střely Taurus. Výhodou je také jednodušší přecvičení pilotů, protože JAS-39 mají podobně jako sovětské stroje klasické kniply a ne sidesticky. Na F-16 potrvá přecvičení déle - kvůli tomu i kvůli nutnosti letadla připravit se jejich nasazení nečeká dříve než zkraje příštího roku.

Ani gripeny ve verzi C/D však nemají schopnosti operovat v oblasti přesycené nepřátelskou PVO. To umožňují jen stroje kategorie Stealth, jako jsou americké F-22 Raptor a F-35 Lightning II. Jiné stroje musejí při průnicích nad nepřátelské území doprovázet letadla pro radioelektronický boj typu Wild Weasel, jako je např. EA-18G Growler. Samotné nasazení F-16 s raketami HARM nestačí, i když se během let zlepšovala ochrana proti systémům PVO, zejména těm s infračerveným naváděním.