ANALÝZA: Co by pro Západ znamenala porážka Ukrajiny

„Když Američané zvažují náklady na pokračování pomoci Ukrajině v boji s Ruskem během následujících let, měli by pečlivě zvažovat, jaké by byly náklady v případě, že se Rusku umožní vyhrát. Tyto náklady jsou mnohem vyšší, než si většina lidí představuje,“ uvedl ve čtvrteční analýze Institut pro studium války.

Odstrašovat a bránit se obnoveným ruským hrozbám v případě úplného vítězství Ruska na Ukrajině by znamenalo pro Spojené státy rozmístit ve východní Evropě značnou část svých pozemních sil. USA by také musely v Evropě dislokovat velký počet svých letadel kategorie stealth, která jsou obtížně zjistitelná radary.

„Vyslání a udržování těchto strojů v Evropě je už z podstaty nákladné, ale dislokovat je tak rychle by pro USA znamenalo hroznou volbu mezi udržením dostatečných sil v Asii pro obranu Tchaj-wanu a dalších spojenců v Asii a mít dost sil pro zastrašení Ruska nebo jeho porážku v případě útoku na evropské spojence v NATO. To bude stát jmění a náklady budou trvat tak dlouho, jak dlouho potrvá ruská hrozba. Potenciálně neomezeně dlouho,“ napsal ISW.

I když ruská armáda přišla podle analýzy amerických tajných služeb o 90 procent mužů a vybavení, s nímž vtrhla loni v únoru na Ukrajinu, své síly doplnila. V případě vítězství bude mít ve službě více mužů než před invazí a bude mít bohaté bojové zkušenosti. Ruská ekonomika se navíc dokázala rychle adaptovat na sankce a vojenskoprůmyslovému komplexu se postupně daří vymanit se ze závislosti na západních komponentech.

Celkový vojenský potenciál Spojených států a zemí NATO je sice bezpochyby větší, ovšem rozvoj ruských schopností zejména v oblasti radioelektronického boje a protivzdušné obrany povede k tomu, že se proti němu budou schopné prosadit jen americké letouny páté generace, upozornil ISW.

Všechny ostatní varianty jsou lepší než úplné vítězství Ruska. Podle ISW je však pro USA výhodnější a levnější další masivní vojenská podpora Ukrajiny, aby mohla minimálně udržet stávající frontu, než nechat Ukrajinu prohrát nebo umožnit, aby se uzavřelo příměří na stávající linii fronty. Už to by pro Rusko představovalo vojenský úspěch, protože by rozšířilo své území. Zamrznutí by „jednoduše dalo Rusku čas a prostor připravit se na obnovenou válku s cílem dobýt Ukrajinu a konfrontovat se s NATO,“ varoval ISW.

Za nejvýhodnější označil Institut pro studium války pomoci Ukrajině v tom, aby získala zpět své území, nebo jeho většinu, protože by ro znamenalo, že by byly ruské síly zatlačené dále na východ. I když bude obnova Ukrajiny nákladná, bude to znamenat, že NATO bude mít na východě jednu z největších a nejschopnějších armád prověřenou boji, která bude stát na přední linii obrany NATO na východě, ať už bude členem Aliance, nebo ne.

Svou analýzu doložil ISW tím, jak moc by podle jednotlivých scénářů mohlo Rusko ohrožovat východní křídlo NATO. Před invazí nebyly hrozbou konvenčního útoku ohrožené žádné jiné státy než pobaltské země - Rusko mělo jednu výsadkovou divizi a jednu motostřeleckou brigádu u hranic s Estonskem a  Lotyšskem a jednu divizi v Kaliningradu, což je ale exkláva, která by šla jen těžko použít k útoku na Polsko a Litvu a Rusko by do ní těžko přisouvalo posily.

Další ruské jednotky byly od hranic s Polskem vzdálené 500 km a žádné neohrožovaly Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

Rusko sice vybudovalo silnou protivzdušnou obranu (PVO), která stojí na systémech S-300 a S-400, jenomže deštník nepokrýval jih Polska a právě Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Tento deštník je přitom klíčový pro případný útok pozemních sil. Chránil by je před nálety obránců. Na severu Polska pak bylo Rusko hodně závislé na systémech PVO v obtížně zajistitelné Kaliningradské oblasti.

Ani stávající situace nepředstavuje pro Západ velké riziko, i když se ruské jednotky přiblížily na 350 km k hranicím Rumunska a posílily jednotky v Bělorusku. Výše zmíněné evropské země však stále nejsou ohrožené pozemní invazí. Půl milionu ruských vojáků je vázáno boji na Ukrajině, kam byla stažena i část systémů PVO.

Pokud by však konflikt skončil, ať už úplným vítězstvím Ruska, nebo příměřím na stávající hranici, část z těchto vojáků by se uvolnila. Rusko by se už nemuselo soustředit tak moc na ochranu vzdušného prostoru nad frontou a mohlo by přesunout své systémy PVO dál na Západ, ať už do Běloruska, nebo do obsazených částí chersonské oblasti. Pokud by Rusko ovládlo celou Ukrajinu, silná ruská vojenská uskupení by se mohla rozmístit nejen na západě Běloruska, ale také na západě Ukrajiny přímo u hranic se Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a východních polských.

Naopak v případě vítězství Ukrajiny by se obnovil stav z doby před válkou, a pokud by se osvobodil i Krym, byl by ještě lepší. Poražená armáda by se navíc obtížně konsolidovala.