Analytik: Putinova anexe může změnit jedinou věc. Zatáhnout do války Bělorusko

Putin vyhlásil připojení čtyř ukrajinských oblastí. Co to mění na strategické situaci, když okupovaná ukrajinská území připojí v rozporu s mezinárodním právem k Ruské federaci?

Nemění to vůbec nic. Je to úplně stejné, jako kdyby vyhlásil, že k Ruské federaci připojuje Karlovy Vary, protože tam žije ruská menšina. Je to zkrátka jen divadlo pro domácí, ruské publikum, které má zakrýt katastrofální situaci na bojišti. A fakt, že třídenní rychlá operace, která měla proběhnout po vzoru okupace Krymu, se mění v novodobý ruský Afghánistán. Tedy konflikt, ve kterém Rusko přichází o své lidi, vojenskou techniku a vliv, který dosud ve světě měl a jehož konec bude stejný jako válka v Afghánistánu pro SSSR. Minimálně to bude propad ekonomiky a trauma několika generací mladých mužů. V tom maximálním rozsahu může vést až k odtržení některých etnických území od Ruské federace. To, že se od Ruska vzdalují jeho satelity, již vidíme dnes. Zahraniční politika Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Arménie, ale i dalších se nyní už neodvíjí od přání Kremlu.

Putin jistě může nyní více apelovat na ruské občany, že jde o útok na území Ruské federace, ale může anexe zvýšit bojové nasazení ruských jednotek?

Ne. Schopnosti jednotek na bojišti se nikde na světě neodvíjejí od politických prohlášení. Skutečností je, že Rusko podle všech zpráv přišlo o Lyman. Jednotky, které tam má jak ruská armáda, tak soukromé žoldnéřské skupiny, jsou v obklíčení. Pokud se nepodaří jejich vyproštění, což se podle všeho Rusům zatím nedaří, mají Ukrajinci šanci jim dát ochutnat, co znamená boj bez vyhlídky na dobrý konec.

Rozdíl bude v tom, že v Azovstalu bojovaly v obklíčení elitní ukrajinské jednotky s vysokou motivací. V Lymanu zůstali řadové, již značně demoralizované jednotky a evidentně již i první mobíci (čerstvě mobilizovaní ruští vojáci bez jakékoliv bojové přípravy – pozn. red.), pro které to musí být hodně tvrdé procitnutí po tom všem, čím je zásobovala ruská média.

Neopravňuje anexe ukrajinskou armádu ke spuštění úderů nejen na ukrajinské oblasti, ale třeba i k ostřelování Bělgorodu nebo jiných oblastí Ruska u hranic, kde se soustřeďují?

K úderu i na „starém“ ruském území jsou ukrajinské ozbrojené síly oprávněny již od roku 2014, kdy Rusko Ukrajinu napadlo a od té doby jsou obě země v nevyhlášené válce. Z celé řady rozumných důvodů to dosud Ukrajinci neudělali. Nevylučuji to však v okamžiku, kdy by Rusové použili zakázané zbraně a místo jejich odpalu, nebo známé místo skladování, by bylo v dosahu Ukrajinců. Ukrajinci zatím předvádějí na místní poměry doslova „gentlemanskou“ válku, a i díky tomu si udržují podporu řady zemí svobodného světa. Jakékoliv odchýlení od tohoto přístupu by ihned zneužilo jak Rusko, tak jeho pátá kolona v EU.

Narážíte tak na možnost použití jaderných zbraní, které například v pátek avizoval v České televizi analytik CEVRO institutu Daniel Koštoval?

S Danem jsme společně pracovali na českém ministerstvu obrany a vážím si jeho geopolitických znalostí, ale tady s ním silně nesouhlasím. Skryté hrozby jadernou zbraní slýcháme od ruských představitelů od prvních dnů, kdy se mu na frontě přestalo dařit. Ale upřímně dávám tomu naprosto minimální, téměř žádnou šanci. A to přesto, že říkám, že od Rusů můžeme čekat cokoliv. Použití jaderné zbraně by jim na bitevním poli nic nepřineslo a v mezinárodních vztazích by to pro ně byla katastrofa. I pro Čínu by bylo nemožné nadále pokračovat v současném postoji vůči Rusku.

Neoslabuje anexe Rusko na mezinárodním poli, když ji odmítají i země mající k Moskvě přece jen blíž?

Anexe jako taková ne. Spíš ho oslabují slabé výkony ruské armády a tragické schopnosti jejích zbraní. Když zmiňujete země, které mají k Moskvě blíž, napadají mě reálně jen dvě. Írán, který jí dodává některé zbraňové systémy, které Rusové nejsou schopni vyrobit. A tou druhou je Bělorusko, jehož diktátor Lukašenko je Putinovi zavázán.

Pokud budeme vycházet z toho, že po nelegální anexi části ukrajinského území se bojuje na území Ruské federace, je dokonce smluvně zavázán vstoupit do války. Já osobně se víc než nasazení jaderných zbraní Ruskem obávám nasazení běloruské armády na severní hranici Ukrajiny. Ne, že by to mohlo vést k ukrajinské porážce, ale zcela určitě by to odčerpalo ukrajinské síly z východu, kde bojují s Rusy. Mělo by to i větší nároky na materiál, kterého stále nemají nazbyt.

A pokud by Bělorusové soustředili všechny síly někde u Lvova s cílem proniknout v úzkém směru hluboko na Ukrajinu podél polské hranice a přerušit tak jejich zásobování, mohlo by to být nepříjemné. Případného nasazení Bělorusů se bojím víc než jádra.