Článek
„Klíčoví představitelé Kremlu začali počátkem listopadu kolektivně zmírňovat rétoriku ohledně použití jaderných zbraní,“ uvádějí analytici ve své nejnovější zprávě.
Ve svém postřehu se ISW opírá mimo jiné o prohlášení ruského ministerstva zahraničí z 2. listopadu o „prevenci jaderné války“, v němž stojí, že se Rusko „přísně a důsledně řídí postulátem nepřípustnosti jaderné války, v níž nemůže být vítězů a která nesmí být nikdy rozpoutána“.
Podle analytiků zůstává použití jaderných zbraní na Ukrajině ze strany Ruska nepravděpodobné. Analytici poznamenávají, že opakované jaderné hrozby Kremlu nedokázaly splnit hlavní cíl, a to podkopat politickou a veřejnou vůli Ukrajiny nadále odolávat ruské invazi.
„Změna rétoriky Kremlu naznačuje, že vysocí ruští vojenští velitelé a členové Kremlu si pravděpodobně do jisté míry uvědomují obrovské náklady za malý operační zisk, které by Rusko vynaložilo v případě použití jaderných zbraní proti Ukrajině nebo NATO,“ poznamenávají analytici.
Propagandisté ve státních televizích sice občas nějakou přehnanou jadernou hrozbu vyšlou, ale podle analytiků jde o dlouhodobý nástroj hybridní války. „Kreml si pravděpodobně soukromě objasnil jadernou politiku, aby deeskaloval vztahy se Spojenými státy a jejich spojenci,“ opakuje ISW.
Jako klíčový moment zdůrazňuje zprávu Wall Street Journal, že poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan dlouhodobě jednal s Putinovým zahraničněpolitickým poradcem Jurijem Ušakovem a tajemníkem Rady bezpečnosti Nikolajem Patruševem ve snaze snížit riziko použití jaderných zbraní.
ISW nevylučuje, že se Rusko k rétorice jaderných hrozeb vrátí, ale nemyslí si, že by Ukrajina zrovna pod vlivem toho byla ochotná odevzdat část svého území.
„Spojené státy a jejich spojenci by neměli podkopávat pokračující odhodlání Ukrajiny získat zpět všechna Ruskem okupovaná území a zastavit genocidní invazi Ruska,“ uzavírají analytici.
