Článek
Pobaltské země očekávají, že zákaz vstupu zavedou ještě v první polovině září. Opatření bude zahrnovat výjimky pro humanitární a rodinné důvody a také pro řidiče kamionů a diplomaty, uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics.
„V posledních několika týdnech a měsících se výrazně zvýšil počet překročení hranic ruskými občany se schengenskými vízy. Stává se to otázkou národní bezpečnosti, je to také otázka morální a politické povahy,“ řekl na tiskové konferenci v Litvě.
Litevský server LRT v článku píše, že vláda v žádosti o prodloužení nouzového stavu uvádí, že navrhuje „omezit pohyb občanů Ruské federace přes vnější hranici Evropské unie“.
Radši nic než polovičaté řešení. Kuleba nebyl se závěry pražského jednání spokojený
Přímé lety mezi Ruskem a EU byly zrušeny poté, co Rusko v únoru napadlo Ukrajinu, takže Rusové mají jen málo možností, jak do Unie cestovat. Pozemní hranice s pobaltskými státy byla jedna z možností. Ta nyní skončí.
Pokud by se ovšem i po zákazu nějaký Rus mermomocí chtěl vydat za turismem například do Vilniusu, musel by buď překročit pozemní hranici ve Finsku a do Pobaltí se vydat trajektem, nebo letět do Turecka a pak projet do Schengenu například přes Bulharsko.
Finsko čeká na Brusel
Finsko se k zákazu poněkud překvapivě nepřipojí. Tamní vláda si není jistá, zda může takový krok legálně udělat. „Můžete skutečně zrušit celé schengenské zásady? To je v tuto chvíli stále nejasné,“ řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.
„Očekáváme také, že by mohla Evropská komise vydat doporučení na evropské úrovni, protože Finsko a helsinské letiště se bohužel stalo jednou z tranzitních tras pro lidi, kteří pak letí do Řecka, Španělska nebo Itálie,“ pokračoval. Už tak ale Finové vyhovují pouze 10 procentům všech ruských žádostí o vízum.
Ministři zahraničí EU se minulý týden v Praze na neformálním setkání neshodli na plošném zákazu víz pro ruské turisty. Tento krok kromě pobaltských států podporovaly také Česko a Polsko. Ministři se aspoň shodli na pozastavení takzvané facilitační dohody, v důsledku čehož už nebudou Rusové za vízum platit 35, ale 80 eur a celý proces se pro ně o několik dní prodlouží.
Víza pro Rusy pouze zdraží. Na plošném zákazu se ministři EU neshodli
Klíčovým úspěchem pobaltských států ale bylo, že ve finálním usnesení stálo, že ministři berou na vědomí, že státy mohou přijmout vlastní regionální opatření, a to za předpokladu, že budou jednat podle pravidel schengenského kodexu. To tak nyní Litva, Lotyšsko a Estonsko evidentně činí. Současně ministři vyzvali Komisi, aby vydala doporučení, jak se mohou členské státy chovat.
Půjde o první typ takového omezení v celé EU. Estonsko už má jemnější zákaz v účinnosti od 18. srpna, kdy zakázalo vstup Rusům s vízy vydanými v Estonsku.
Jak ale zaznívalo od několika vysoce postavených diplomatů na zasedání EU ministrů v Praze, každý členský stát si rozhoduje sám o tom, koho do země vpustí a koho ne, pokud se domnívá, že daný člověk představuje bezpečnostní riziko. Technicky vzato má konečné slovo pohraniční strážník. Každému člověku však musí úřady takové rozhodnutí řádně odůvodnit.