Článek
Požádat ženu o ruku není pro žádného muže nic lehkého. Někteří muži dokáží ženu požádat o ruku s určitou noblesou, jiní se nad daným okamžikem ani nepozastaví. Hold každý muž je jiný a nelze jim zazlívat, že vždy nesplní naše očekávání.
Ženy si nejčastěji přejí, aby ten okamžik nastal při romantické večeři při svíčkách, kdy si partner symbolicky klekne a s obrovskou něžností ženě předloží květinu s krabičkou - s nádherným briliantovým prstenem. Realita je mnohdy zcela jiná.
Často muži chtějí být originální a vymýšlejí opravdu netradiční okamžiky - např. při výstupu na nějakou vysokou horu, na dovolené, pod vodou, pod rozkvetlým stromem či při seskoku padákem. A nebo při naprosto banálních okamžicích jako je dopravní zácpa či pěkný romantický film v televizi.
Žena by měla být tolerantní a ať už ji muž požádá o ruku jakýmkoliv způsobem, vždy by měla jeho nabídku pečlivě zvážit.
A jak by mohl vypadat takový zásnubní večírek?
Mezi slavnosti a obřady, které upadají v zapomnění patří právě zásnuby. Dříve se lidé zasnubovali převážně z důvodu legalizace svého vztahu, aby se spolu mohli stýkat na veřejnosti a nemuseli se se svou láskou skrývat. Dnes už volí tento obřad převážně konzervativní rodiny a to jako symbol vážnosti vztahu.
Zásnuby se neobejdou bez darů. Budoucí snoubenka dostane kytici světlých květů (má být jednodušší něž kytice svatební) od svého snoubence. K tomu si partneři navzájem vymění zásnubní prsten, přičemž prsten snoubenky by měl být bohatší, nejlépe s nějakým drahým kamenem. Podle pravidel je rovněž možné, když prsten dostává jen snoubenka. Místo prstenu může dát snoubenka svému partnerovi cokoliv, co bude nosit při sobě (řetízek, hodinky atd.). Dary mohou mít na sobě vyryté jméno či datum zasnoubení. Při rozchodu se tyto dary vracejí, což má být symbolem vracení slibu společného života.
Několik pravidel bez kterých se při zásnubách neobejdete
Hostina nemá být na počet lidí nijak veliká. Zve se jen úzký okruh rodiny - rodiče, sourozenci, případně i prarodiče. Vhodné oblečení pro tuto příležitost je tzv. odpolední, ve kterém chodíme do divadla či lepší restaurace.
Samotný obřad má dvě oficiální podoby:
- otec nevěsty vstane, zacinká na skleničku a oznámí zasnoubení své dcery, snoubenci povstanou, políbí se a předají si dárky.
- místo otce obřad zahájí snoubenec a rovněž oznámí zasnoubení.
Doporučuje se řeč k zásnubám nijak neprotahovat a zvolit tu nejkratší variantu. Vyhnete se tak oboustranným rozpakům a nevzniknou podněty pro nějaké rozpory.
Jelikož je zasnoubení ještě více pomíjivý svazek než manželství, není vhodné zasnoubení doprovázet dalšími velmi hodnotnými a zavazujícími dary. Také rozesílat oznámení či zviditelňovat nový stav zprávami v tisku k tomuto obřadu nepatří. Zasnoubení tedy není nic složitého a není čeho se obávat. Snad jen toho, zda vaše zásnuby vyústí ve všemi očekávanou svatbu. To je pro některé nelehký úkol.