Zvýšení tarifů advokátům se zřejmě odloží

Návrh, o němž v pondělí informovalo Právo, počítá s navýšením tak, aby výše tarifu odpovídala inflaci za roky 2006 až 2022, která podle údajů Českého statistického úřadu činí 51,6 procenta. Jak ale Blažek v pondělí sdělil Právu, v aktuální ekonomické situaci k tomu možná nedojde. Návrh kritizovalo ministerstvo financí nebo Městský soud v Praze, který v něm zohlednil některé výpočty.

„Já pro argumenty ministerstva financí pochopení mám, problém je, že advokátní tarif se víc než deset let vůbec neměnil a doba se nejen kvůli inflaci posunula. Problém je v tom, že se tak děje v nešťastné době. Byl bych pro to, aby se advokátní tarif měnil, ale námitky nejsou jenom od ministerstva financí, ale z více resortů,“ řekl v pondělí Právu Blažek, profesí advokát.

„Osud tarifu je v rukou celé vlády, a pokud argumenty od ostatních kolegů z vlády budou zásadní, může se stát, že bude návrh výrazně upraven, nebo nebude vůbec. Jsem pod tlakem času, aby se ta novela schválila tak, aby byla od 1. 7. ve Sbírce zákonů. Pokud to nestihneme, tak na to mám ještě celý podzim,“ doplnil.

Za rok 2022 se vyplatilo ze státního rozpočtu advokátům na odměnách 588 milionů korun.

Jak v pondělí upozornilo Právo, státní kasu by podle ministerstva financí navrhovaná opatření vyšla na dalších 590 milionů, tedy zdvojnásobení těchto výdajů.

Mezi změny patří také zkrácení délky jednoho advokátního úkonu, například jednání u soudu nebo porada s klientem ze dvou hodin na jednu hodinu. To znamená, že advokáti budou účtovat mnohem více úkonů. Dále dojde k výraznému zvýšení minimálních částek, ze kterých se vypočítává odměna.

Až pětinásobně by se změnou zvýšily výdaje v souvislosti s rušením právnických osob. Městský soud upozornil, že ročně zahajuje řízení o zrušení právnických osob v řádu jednotek tisíc, doposud náklady na jeden úkon ustanoveného opatrovníka činí 3400 korun bez DPH, po novele by to bylo 18 150 korun.

Advokáti se brání, že úprava odměn byla naposledy valorizována v návaznosti na vývoj inflace v roce 2006.

„Cílem této novely je změnit úpravu odměn advokátů tak, aby výše odměn byla přizpůsobena vývoji inflace, růstu minimální mzdy, průměrné mzdy v podnikatelské sféře, výdajům na odměnu soudců a státních zástupců, ale také odborné náročnosti vykonávaných činností a míře odpovědnosti advokáta,“ sdělil Právu mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.

Doplnil, že adekvátní nastavení výše odměny za činnost advokáta by mělo přispět rovněž k řádnému zajištění potřebné sítě advokátů i v oblastech, v nichž žije více sociálně znevýhodněných obyvatel.

„Advokátní tarif tu je od toho, abyste při výhře u soudu dostali náklady řízení, které zhruba pokryjí cenu advokáta. Jelikož se tarif 16 let neměnil, tak jeho cenu nepokryjí. Odměny od státu jsou v naší praxi marginálie. Jde o peníze lidí, ne státu,“ uvedl advokát Petr Němec.

Jak ale argumentovalo ministerstvo financí, advokáti nepatří mezi ohrožené skupiny obyvatel, na které by měla vláda v souvislosti s konsolidací veřejných financí myslet, a navrhované zvýšení by naopak mělo negativní dopad na obyvatele.

Podle Městského soudu v Praze by návrh mohl vést k omezení přístupu ke spravedlnosti. Řada lidí bude totiž zvažovat zahájení soudního řízení s ohledem na riziko placení zvýšených nákladů úspěšné protistraně. K tomu se přiklání ministerstvo průmyslu a obchodu. „Míra zvýšení je tak vysoká, že může vést až k nedostupnosti služeb advokáta pro některé lidi,“ uvedlo.