Zaměstnanci chybějí i slovenským firmám

Firmy na Slovensku si už delší dobu stěžují, že „nejsou lidi“ – jde samozřejmě o kvalifikované pracovní síly. Těch je nyní tak málo, že se je zaměstnavatelé kromě samotných mezd snaží nalákat i na nadstandardy. Například automobilky, které se řadí k hlavním tahounům slovenské ekonomiky, pro své lidi zajišťují autobusovou dopravu do zaměstnání i ze vzdálenějších regionů.

„Zdroje kvalifikované pracovní síly se vyčerpaly,“ shrnul Jozef Bačé, mluvčí společnosti Kia Motors Slovakia.

Výrobci aut i se subdodavateli patří k hlavním tahounům průmyslu SR. Automobilová výroba tvoří zhruba 35 procent průmyslového vývozu země. V Bratislavě působí německá automobilka Volkswagen, u Trnavy PSA Peugeot Citroen a u Žiliny KIA. U Nitry staví závod Jaguar Land Rover. Už teď je přitom Slovensko v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě.

Svaz automobilového průmyslu ale upozorňuje, že míra chybějících pracovních sil už začíná ohrožovat projekty v oboru. Za řešení v krátkodobém horizontu považuje rekvalifikace a nábory v cizině.

„Musí dojít k otevření trhu pro lidi z třetích zemí, jinak se v ohrožení ocitnou některé projekty, jako je třeba Jaguar Land Rover. Ve hře jsou závazky, obrovské investice. A investor bude nucen shánět pracovní sílu všude, kde to jen půjde,“ konstatoval Ján Pribula, generální sekretář svazu. V příštích čtyřech letech bude potřebovat automobilový průmysl 14 tisíc nových pracovníků. Školy přitom opustí nanejvýš čtyři tisíce lidí.

V míře nezaměstnanosti ale přetrvávají regionální rozdíly. Jenže: paradoxně zároveň klesá ochota Slováků za prací dojíždět, neřkuli dál cestovat. Ta ochota je dokonce na nejnižší úrovni za poslední tři roky.

„Mobilita pracovní síly klesá. Lidé chtějí za prací a z práce dojíždět celkem maximálně hodinu denně do vzdálenosti 30 kilometrů,“ upozornila Jana Mesárová, viceprezidentka asociace HR Aliance, která sdružuje firmy v oblasti poskytování personálních služeb.

Přestěhovat se kvůli zaměstnání je připraveno jen 23 procent Slováků. „A pokud by se nakonec chtěli stěhovat, tak do zahraničí. Motivací je samozřejmě vyšší výdělek,“ dodala Mesárová.

Slovenský parlament před časem schválil zavedení příspěvku na přestěhování za prací do místa vzdáleného minimálně 50 kilometrů od bydliště v maximální výši 1327 eur (33 500 korun).

Mobilitu pracovní síly v zemi by podle aliance mohla zlepšit také výraznější podpora nájemného bydlení. Slovensko se v EU řadí k zemím, kde obyvatelé nejčastěji bydlí ve vlastním bytě či domě.