Článek
„Vyšší flexibilitu jako princip podporujeme, ale za Piráty zásadně nesouhlasíme s návrhem na propouštění zcela bez udání důvodu,“ řekla Novinkám místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová.
Přesto tuto možnost připustila, byť jako krajní záležitost. „Musela by zároveň být vykompenzována výrazně vyšším odstupným, například na úrovni trojnásobku běžného odstupného,“ zdůraznila Richterová. Pro velkou část zaměstnanců by se jednalo o šest až devět měsíčních platů.
Koaliční partneři s vyšším odstupným souhlasí. Jak by mělo vypadat, ale předesílat nechtějí, dokud běží debata.
Propouštění lidí má být pro firmy snazší
„Nemůžeme mít výpověď bez udání důvodu bez odstupného,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj to může být výhodné pro obě strany.
Teď se odstupné pohybuje mezi jedním a třemi průměrnými měsíčními platy. Je ale také rozšířená praxe, že firmy nabízejí pracovníkům odstupné ve výši pěti měsíčních platů, někdy včetně zaplacení pojistného na celých pět měsíců, pokud obratem přistoupí na ukončení smlouvy dohodou od začátku nového měsíce.
Ani v Dánsku to není úplně bez udání důvodů na hodinu. Větší flexibilita na trhu práce je vykompenzována lepším zajištěním v nezaměstnanosti
Ministerstvo práce vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by mohlo návrh novely představit už tento měsíc s cílem, aby vstoupila v platnost od příštího roku.
Na nutnosti změny se koalice shoduje. „Modernizace zákoníku práce je nezbytná, obzvlášť nyní, v době dlouhodobě nízké nezaměstnanosti. Jestliže chceme urychlit hospodářský růst, bez zpružnění trhu práce to nepůjde,“ řekla Novinkám šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Snazší výpovědi podle ní přinesou také snazší nabírání nových zaměstnanců. „Ti jsou mnohdy opomíjeni třeba z důvodu obavy zaměstnavatele o komplikace s jeho případným propouštěním. „Ať už se jedná o mladé ženy, rodiče malých dětí, či starší lidi v předdůchodovém věku,“ dodala.
Podobně to vidí lidovecký poslanec Michael Kohajda. Musí se podle něj brát v potaz i dostatečná ochrana zaměstnanců, aby se kvůli ztrátě zaměstnání nedostávali do složitých situací.
„Pokud by tito lidé skončili bez práce, zbytečně zatíží dávkový systém, což není výhodné ani pro stát,“ konstatoval Kohajda.
Dánský vzor
Rozpohybovat trh práce je nutné podle podnikatelských svazů, které kvůli tomu od loňského podzimu tlačí na vládu, i podle Národní ekonomické rady vlády, jež nyní přišla se sadou návrhů.
Rada chce podle dánského vzoru posílit princip flexicurity, což je kombinace pružného pracovního trhu (flexibility) a sociálního zabezpečení (security). Jde o to, že se za určitou kompenzaci pro pracovníky omezí ochranářská politika, která je chrání před propuštěním, ale může i paralyzovat pracovní trh.
Je to krajní záležitost, která by musela být vykompenzována výrazně vyšším odstupným, například na úrovni trojnásobku běžného odstupného
Odbory však varují, že firmy se takto můžou začít zbavovat jakéhokoliv nepohodlného člověka, třeba i matek s často nemocným dítětem či starších zaměstnanců s vyšší mzdou, kteří jsou už pro firmu drazí, a následná vlna vyhazovů v důsledku jen zatíží dávkový systém.
„Média si z našeho návrhu vzala většinou jen to flexi, a nikoliv security. Oboje je ale důležité. Ani v Dánsku to není úplně bez udání důvodů na hodinu, ale hlavní je, že je větší flexibilita na trhu práce vykompenzována lepším zajištěním v nezaměstnanosti. Státu se to může vyplatit,“ ohradil se člen rady Dominik Stroukal.
Piráti s modelem souhlasí. „Flexicurity znamená vyšší pružnost při náboru i propouštění, ale také, a to je zásadní, vyšší sociální ochranu zaměstnanců – například formou vyšší příjmové podpory v případě ukončení pracovního poměru,“ zdůraznila Richterová.
Možný stres pro lidi
Podle obchodní ředitelky personální agentury Advantage Consulting Gabriely Hanslikové by zvýšení pružnosti při náboru a propouštění mohlo trh práce rozpohybovat. „Větší pružnost může podpořit inovace a konkurenceschopnost firem tím, že jim umožní rychleji reagovat na změny na trhu a optimalizovat své personální složení,“ uvedla.
Nicméně zároveň je podle ní třeba brát v úvahu i potenciální negativní důsledky změn.
„Například může dojít k zvýšení nejistoty zaměstnanců ohledně stability jejich pracovního místa, což by mohlo vést k vyššímu stresu a nižší pracovní motivaci,“ varovala.
Opozice se k vládním plánům staví skepticky. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové výpovědi bez důvodu problémy trhu práce nevyřeší a SPD je proti jakémukoliv rozmělňování pracovně-právní ochrany zaměstnanců.
Výpověď bez důvodu? Odbory budou tvrdě vystupovat proti návrhu NERV
NERV: Lidé jsou často nepropustitelní
Národní ekonomická rada vlády tvrdí, že problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v Česku prakticky nepropustitelní
„Obtížné propouštění, například i v reakcích na externí šoky, váže zaměstnance v méně produktivních firmách a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat nové zaměstnance,“ napsali poradci vládě.
Pro některé firmy a průmyslová odvětví to může být brzdou, reagovala na to Gabriela Hansliková z personální agentury Advantage Consulting.
„Nepropustitelnost zaměstnanců může omezovat schopnost firem reagovat na změny na trhu, restrukturalizaci nebo potřebu přizpůsobit personální složení. Někde může vést i k nedostatečné výkonnosti nebo nevhodnému chování zaměstnanců, což ovlivňuje chod firmy,“ uvedla.