Výroba elektřiny tvoří jen zlomek ceny ve vyúčtování. Podívejte se, jak vzniká v teplárně

Proces, jak v Teplárně Kladno vzniká elektřina, popsal zdejší vedoucí technik elektro Petr Hamouz.

„Primárním zdrojem pro výrobu elektrické energie a tepla je uhlí a biomasa. Uhlí se dodává ze severozápadních Čech. V kotli se spaluje uhlí a biomasa, technologie je připravena na spoluspalování deseti procent biomasy,“ uvedl.

Vloni k výrobě elektřiny kladenská teplárna využila více než 70 tisíc tun biomasy, kterou zde získávají zpracováním stromů napadených kůrovcem.

„Následně se v kotli pomocí spalování ohřívá voda, ze které se stává pára. Pára dál pohání turbínu, která otáčí další turbínou a generátorem a vyrábí se elektrická energie,“ dodal.

Pára se následně opětovně využívá po zchladnutí v chladících věžích, které bývají hlavní dominantou elektráren.

„Pro laika to může znít jednoduše, ale vyrobit elektrickou energii je složitý proces, který vyžaduje mnoho technologií pro provoz a údržbu,“ dodal.

Uhlí se do elektrárny dopravuje ze skládky pomocí dopravníků, které bývají i několik kilometrů dlouhé, a před spalováním se ještě mele na jemný prach. Elektrárna přitom potřebuje dostatek zásob uhlí, aby při přerušení dodávek zvládla provoz i na několik dní.

Součástí je také technicky promyšlený systém, který dokáže zachytit drtivou většinu zplodin vzniklých spalováním uhlí.

V kladenské teplárně, která patří do skupiny Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače, se energie vyrábí v pěti blocích, jejichž celkový výkon dosahuje 523,8 MW.

Za loňský rok elektrárna vyrobila téměř 2 miliony MWh elektřiny a na celkové výrobě v Česku se podílí zhruba dvěma procenty. Hlavními odběrateli tepla jsou domácnosti a podniky v Kladně napojené na systém centrálního zásobování.

Samotnou cenu silové elektřiny, tedy té, která se vyrábí v elektrárně, zvyšují poplatky za emisní povolenky.

Zatímco před pár lety se pohybovaly v rozmezí 5 až 10 eur (120 až 250 korun), v současnosti dosahují hranice 100 eur (téměř 2500 korun). Emisní povolenky mají za cíl regulovat celkový objem škodlivin, které továrny vypustí do ovzduší.

Cenu zvyšuje i to, že se v rámci společného energetického trhu v Evropě cena nejen pro Česko tvoří na středoevropské energetické burze.

Částka, která se nakonec objeví ve vyúčtování, je následně navýšená o takzvanou regulovanou složku, do které mimo jiné spadá platba za distribuci elektřiny, jistič, systémové služby a také za činnost operátora trhu, podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a daň z elektřiny.

„Faktura za elektřinu se skládá z několika položek, je tam obchodní část, tu můžeme ovlivnit výběrem dodavatele, a pak je regulovaná část, kterou prakticky nemůžeme ovlivnit. Základ této regulované složky jsou náklady takzvaně na dráty, jsou to náklady na přenosovou a distribuční soustavu, náklady za podpůrné služby a administrativní komponenty jako je nechvalně známá podpora obnovitelných zdrojů energie,“ vysvětluje ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Právě podporu fotovoltaiky považuje za tíživé dědictví, které si trh s elektřinou nese od roku 2010.

„Tehdy stát garantoval nepřiměřeně velkou podporu novým fotovoltaikám, to nás bude tížit až do roku 2030. Každý z nás platí 490 korun za každou megawatt hodinu na tuto podporu. Nejmenší položky zajišťují nezbytným úřadům,“ říká Gavor.

Regulovaná složka se každoročně zvyšuje o pár procent podle inflace. „Zatímco komodita šla raketově nahoru, regulovaná složka stoupá přiměřeně, řádově o několik procent ročně,“ doplnil.

Celkový součet ceny elektřiny je pak ještě zatížen daní z přidané hodnoty, která činí 21 procent. Samotná výroba elektřiny tak v konečném vyúčtování tvoří v průměru jen kolem 40 procent ceny.

Že by se situace na trhu s elektřinou v budoucnu uklidnila, je zatím nepravděpodobné, experti naopak předpokládají další zdražení.

Podle analýzy společnosti ČEPS bude Česko výrazně závislé na dovozu elektřiny už od roku 2025, což dále může zvyšovat její cenu.

Vyhlídku zhoršuje i postupné uzavírání uhelných elektráren, kdy podle společnosti výpadek v krátkém čase nedokážou nahradit obnovitelnými zdroji elektřiny ani výstavbou jaderných bloků.

Současná válka na Ukrajině ale situaci trochu změnila – Evropa se snaží zbavit závislosti na ruském plynu, a tak se při hledání alternativních zdrojů energie dočasně obrací zpět právě k uhlí.

Navíc nedávné prosazení jádra jako zeleného zdroje v EU dává společně s plánovanou výstavbou nového jaderného bloku v Dukovanech do budoucna naději na větší energetickou soběstačnost ČR.