Článek
Jihomoravskou metropoli si odborníci nevybrali náhodou. Obor regenerativní medicíny vyžaduje vysokou specializaci nejen lékařů, ale i genetiků či biologů a dalších oborů. „Bohužel, v těchto oborech není v naší zemi mnoho expertů, ale v Brně díky vysokoškolskému a vědeckému zázemí jich bylo nejvíce,” uvedl Michal Zahradníček ze společnosti PrimeCell Therapeutics, která se zabývá buněčnou terapií a tkáňovým inženýrstvím.
Určitou roli sehrál i fakt, že má v Brně sídlo také veterinární fakulta, kde se řada nových poznatků využitých pro humánní medicínu dá aplikovat na zvířatech.
„Jakmile se v květnu dokončí stavba pobočky biotechnologického parku v Ostravě, staneme se největším producentem lidských buněk na světě,“ dodal Zahradníček.
Laboratoře se nacházejí v budově, která se na první pohled příliš neliší od nových kancelářských bloků v Brně. Jakmile se do budov vstoupí, jako by se člověk ocitl ve sci-fi. Bez použití speciálního čipu nejede výtah, dveře otvírají kódované karty, na některá pracoviště může pouze hrstka z 35 specialistů. Každý krok a pohyb hlídají kamery.
„Kontroly nejsou jen kvůli bezpečnosti materiálů a produktů, které zde vznikají. Je to i z praktických důvodů, neboť tak můžeme v případě zavlečení nežádoucího materiálu mnohem lépe a rychleji dohledat zdroj. K tomu však u nás zatím nikdy nedošlo,“ vysvětluje Zahradníček.
Vytvoření laboratoří, kde téměř jako u linky pracuje vedle sebe s rukama ponořenýma do jakýchsi inkubátorů několik laborantů v bezpečnostních oblecích v přetlakovém provedení, byl sám o sobě technický problém, protože se vlastně jedná o stavbu uvnitř stavby, navíc o prostory, které potřebují další obslužná zařízení od speciální vzduchotechniky až po generátory a nezávislé napájení.
Vzhledem k tomu, že tento obor je „v plenkách”, vytvořili si v Brně některé speciální technologie. Je to například tkáňová linka, na jejímž počátku je surová tkáň a na konci čistý polotovar, který může ihned aplikovat například ortoped.
Specialisté v Brně vytvořili technologii pro výrobu substancí, z nichž pod vysokým napětím vznikají nanomřížky. Ty se používají na přenos tkáně. „Vyvinuli jsme také jediné automatické zařízení na kultivaci lidských buněk,” popsal Zahradníček. Stačí, když medicínské pracoviště dá objednávku na určité buňky, jejich počet, a sdělí, co se bude kultivovat.
Vývoj zařízení trval 18 měsíců a stál desítky miliónů. „V současné době můžeme kultivovat odebrané vzorky až 12 pacientů najednou a je to jeden z kroků, jak v konečné fázi zlevnit tento způsob léčby,“ vysvětluje Zahradníček.
Léčbu poškozené chrupavky kmenovými buňkami lékaři doporučují v případech, kdy není žádná jiná šance na uzdravení pacienta. Zájemců o tuto metodu léčby jsou tisíce, ovšem počty regulují pojišťovny. Metoda je zatím finančně příliš náročná.