Vláda šetří, ale Blažek chce vyšší odměny advokátů

Za rok 2022 se vyplatilo ze státního rozpočtu advokátům na odměnách 588 milionů korun. V důvodové zprávě k novele vyčísluje ministerstvo spravedlnosti nové náklady na dalších 590 milionů. Podle dat ze soudů a podle stanoviska ministerstva průmyslu by ve skutečnosti byly náklady ne půl miliardy, ale v řádu jednotek miliard.

„Vzhledem k současné rozpočtové situaci a snaze o konsolidaci veřejných financí nemůže s tímto návrhem ministerstvo financí souhlasit,“ kritizuje ministerstvo financí.

Kvůli rozsáhlým dopadům do státního rozpočtu se ministerstvo financí zásadně ohradilo proti zkrácení meziresortního řízení. „Aktuálně se zpracovávají úsporná opatření napříč celou státní správou, není tedy možné takto zvyšovat výdaje, které mají de facto mandatorní charakter,“ uvedl v připomínkách vedoucí oddělení rozpočtové legislativy ministerstva financí Zdeněk Lankaš. Proto požádal resort ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) novelu vyhlášky vůbec nepředkládat.

Podle výpočtů Městského soudu v Praze ve spolupráci s pražskými obvodními soudy by dopad na veřejné finance byl významně vyšší, než uvádí důvodová zpráva k novele.

I když soud vnímá požadavek na aktualizace advokátního tarifu jako legitimní, tak navrhované řešení považuje v mnoha ohledech za nevyhovující. Ve svém odhadu rozpočtových dopadů vychází z konkrétních kauz vedených Městským soudem v Praze.

U nich spočítal navýšení výdajů na odměny advokátů v trestním řízení hrazených ze státního rozpočtu ze stávajících asi 30 milionů korun za rok 2022 na zhruba 150–200 milionů ročně. „Tedy nikoli na dvojnásobek, ale na pěti- až téměř sedminásobek,“ stojí ve stanovisku, které Právo obdrželo od městského soudu na základě žádosti redakce adresované krajským soudům.

Důvodová zpráva podle soudu podceňuje dopad dvojího navýšení odměn advokátů v trestním řízení. Dnes jsou dvě hodiny práce advokáta považovány za jeden úkon právní služby, jde tedy o 3100 korun za dvě hodiny.

„Nově je navrhováno jednak razantní navýšení odměny za takový úkon na 6900 korun za úkon a jednak dochází ke zkrácení trvání doby jednoho úkonu. Pokud tedy doposud odměna za dvouhodinový úkon činila 3100 Kč, nově je navrhováno 13 800 Kč,“ uvedl Městský soud v Praze. „Lze očekávat razantní nárůst důvodných návrhů na přiznání nároku na bezplatnou obhajobu. Při ‚holé‘ hodinové odměně advokáta v navrhované výši 6900 Kč je evidentní, že jen minimum obžalovaných bude schopno hradit si obhájce z vlastních prostředků, přitom se jedná o trestní věci, v nichž je dán důvod nutné obhajoby,“ poznamenal soud.

Až pětinásobně by se změnou zvýšily výdaje v souvislosti s rušením právnických osob. Městský soud upozornil, že ročně zahajuje řízení o zrušení právnických osob v řádu jednotek tisíc, doposud náklady na jeden úkon ustanoveného opatrovníka činí 3400 korun bez DPH, po novele by to bylo 18 150 Kč.

Soud také upozornil, že navrhované zvýšení odměn nedoprovází zvýšení soudních poplatků a tím zvýšení příjmů státu.

„Nedojde tím ke kompenzaci předpokládaných významně zvýšených výdajů a výše soudního poplatku se současně může stát až směšně nízkou v porovnání se sazbou odměny za jeden úkon právní služby,“ dodal Městský soud v Praze.

To potvrzuje i stanovisko Krajského soudu v Hradci Králové. „Úprava advokátního tarifu zvýšení mandatorních výdajů a bude třeba posílit rozpočty soudů. Odhadované navýšení finanční zátěže pro rozpočty soudů bude podle našeho názoru vyšší, než jak se uvádí v odůvodnění novely,“ uvedl v dokumentu místopředseda krajského soudu Jan Fifka.

Ministerstvo financí upozornilo, že v roce 2021 došlo ke zrušení advokátního tarifu, který upravoval snížení odměny ustanovených advokátů o 20 procent a limitoval výši odměny za jeden úkon právní služby.

„Reálně tak došlo k významnému navýšení příjmů pro advokáty. Dotčená skupina advokátů se ani za současné situace neřadí mezi ohrožené skupiny obyvatel, na které by měla vláda v souvislosti s konsolidací veřejných financí myslet, navrhované zvýšení má naopak negativní dopad na obyvatele,“ konstatoval resort.

Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) má být nová výše odměn přizpůsobena vývoji inflace, růstu minimální mzdy a průměrné mzdy v podnikatelské sféře.

„Je také zapotřebí vzít v úvahu odbornou náročnost vykonávaných činností a míru odpovědnosti advokáta, vůči které je odměna advokáta vždy v přímé úměře. Právní úprava byla naposledy valorizována v roce 2006. Naproti tomu došlo v průběhu let 1997 až 2021 ke snížení odměny advokátů nejprve o 10 procent, následně o 30 procent a nakonec o 20 procent,“ uvedl Blažek při představení novely.

Právo se obrátilo na ministerstvo s dotazy k aktuálním připomínkám, to však neodpovědělo.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu se s vyšší ekonomickou zátěží potýká celá společnost, nikoliv pouze advokáti. „Doporučujeme proto zvážit, zda v kontextu uvedených skutečností je navrhovaná míra zvýšení odměn advokátů, zpravidla pětinásobek dosavadních částek, skutečně objektivní a zda by pro ni vyzněl příznivě test poctivosti ve vztahu jak ke srovnatelným profesím, tak ve vztahu ke klientům advokátů,“ uvedlo.