V Česku vzniká první dům zčásti postavený z podhoubí

Takzvaný mykokompozit vyráběný právě z podhoubí (mycelia) je v malé dřevostavbě využit v podobě panelů se zvukově izolační funkcí. Uvnitř konstrukce domu pak zároveň budou sloužit jako tepelná izolace.

„V současné době proběhla první výrobní fáze. První modul domu má již část dřevěné konstrukce, do níž byly vsazeny první myceliové desky,“ uvádí architektka Kateřina Sýsová ze spolku MYMO, který budovu chystá.

„Mycelium jde použít stejně jako jiné materiály, tudíž na dřevostavbě, která obsahuje třeba polystyren, se nemusí vůbec nic změnit, jenom místo neekologického materiálu můžete zvolit ekologický mykokompozit,“ vysvětluje jeho použitelnost předseda spolku Jakub Seifert.

A právě polystyren by mohlo mycelium v budoucnu zčásti nahradit. „Jeho nejdůležitější vlastností pro stavebnictví je udržitelnost, materiál je upcyklovaný, využívá odpad, který se už třeba jinak použít nedá, a zároveň je stoprocentně recyklovatelný,“ vysvětluje.

Také dobře tepelně izoluje, podle výzkumů velmi srovnatelně s polystyrenem. „A v porovnání s ním velmi špatně hoří, což je také velmi žádaná vlastnost ve stavebnictví,“ přibližuje Seifert. Materiál při hoření doutná, zachovává si svoji stabilitu a drží tak stavbu.

„Co nám ještě chybí, jsou testy na přikrytí mycelia. My ho nyní využíváme standardním způsobem s neprodyšnými foliemi, jako to v běžných stavbách bývá, chtěli bychom nicméně přijít s nějakým ještě lepším materiálem na odstínění těchto vrstev od vody,“ dodává Sýsová, na čem budou dál pracovat.

A jak se samotný materiál vyrábí? V pěstebních pytlích roste zhruba měsíc. Mycelium se po tu dobu živí například odpadní celulózou, pak se nadrtí a sypký materiál se tvaruje ve formách. V tomto případě do podoby lichoběžníkových izolačních desek.

„Jakmile nám materiál sroste, dáme ho na několik dní do sušárny, kde mycelium deaktivujeme, aby nám dál nerostlo, a vysušíme, aby získalo finální pevnost,“ přibližuje postup výroby Seifert. Případní majitelé stavby z mykokompozitu se tak nemusejí bát, že jim houba znovu vyroste.

Experimentální domek bude po dokončení sloužit například k tzv. glampingu, tedy luxusnější formě kempování, či jako chatka nebo útulna. Primárním cílem projektu je však rozšířit povědomí o možnostech využití hub ve stavebnictví.

Plánované jsou zatím dva propojené moduly s prosklenými kupolemi, každý o průměru 2,5 metru, na ně se potom dají napojovat další části.

„Co jsme zatím prezentovali, je modul, který pojímá kuchyni, a druhý modul, tam se nachází ložnice pro pohodlné spaní, už bez oken, tam už je čistě jen světlík,“ popisuje využití prostor studentka designu na ČVUT Karolína Petřeková, která spolu s designérkou Petrou Jašicovou navrhla interiér stavby.

Mezi kapslemi bude spojovací chodba s fotovoltaickým systémem obstarávajícím domu energii. V případném třetím modulu by pak mohla být koupelna a toaleta. Tvarově mají všechny napodobovat rozvírající se klobouk bedly a i tímto způsobem tak odkazovat na houby.

Základní konstrukce má být hotová v říjnu, kompletní stavba pak na konci tohoto roku. Přístupná bude i veřejnosti, kde bude k vidění však ještě spolek neuvedl.

Mezi členy spolku patří odborníci z Fakulty architektury ČVUT a z firmy Mykilio. Financování zajišťuje stavební spořitelna Buřinka.