Článek
„Miluji historickou lukostřelbu. Před 20 lety jsem se k ní dostal vlastně přes samotnou historii, kterou mám moc rád. Hlavně mě zaujala oživlá historie, tedy to, že se lidé snaží rekonstruovat život lidí v určité době. A protože jsme s kamarády měli rádi středověk, tak nás to nasměrovalo k anglickým lučištníkům na francouzském území, tedy ke stoleté válce,“ vzpomínal na své začátky Michal Kuzník.
K samotné historické lukostřelbě je přivedli šermíři. „Začali jsme hledat materiály a pročítat knihy. Vůbec nebylo jednoduché získat informace o té době, oděvech a zbraních jako dnes, kdy najdete vše na internetu. Pomohli nám studenti historie, ale i pracovníci muzeí,“ líčil novodobý lučištník s tím, že nakonec našli i nějaké střihy, podle nichž ušili dobový oděv.
Nejlepší dudy se vyráběly ze psí kůže
„Dnes už se šití historických oděvů věnují po celém světě, je to specializovaná činnost. Ale tehdy to bylo na nás,“ usmál se muž.
Na luk čekal skoro tři roky
Pak následovalo shánění historických luků a šípů, což taky nebylo jednoduché. Věnovalo se tomu jen pár výrobců. „Ani dnes není moc lidí na světě, kteří vyrábí zrekonstruované dobové luky. Já jsem na ten svůj čekal dva a tři čtvrtě roku. Mám ho od českého výrobce a jde o rekonstrukci tureckého luku,“ ukazoval milovník historie, který si k luku vlastnoručně vyrobil i turecké dobové pouzdro a toulec na šípy.
Historický lučištník během přednášky.
Výrobců rekonstruovaných historických luků není mnoho. Michal Kuzník na ten svůj čekal dva a tři čtvrtě roku.
Celý set zrekonstruoval podle originálu, který se nachází v uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. „Jen ho mám ušitý z kůže, kdežto oni ho měli utkaný,“ ukazoval lučištník, který jinak pracuje jako lektor a kouč ve firmách. Po práci pak vyráží trénovat lukostřelbu.
„Po 20 letech tréninku už chodím střílet z luku podle toho, jak to cítím. Nejvíce střílím v létě, v zimě pak málokdy. Při samotné střelbě je důležitý klid v duši a čistá hlava. Na fyzičku jsou nejtěžší ty první dva roky,“ popisoval Kuzník.
Stará tradiční řemesla na vlastní oči i ruce lze poznat jen kousek za hranicemi
Loni muž zaznamenal velký lukostřelecký úspěch. „Po 12 letech velkého úsilí se mi podařilo stát se vítězem moravské ligy ve čtyřech velkých turnajích v Česku. To pro mě hodně znamená. Jde o střelbu ve středověkých disciplínách, kdy se střílí na vzdálenost od 80 do 130 metrů na terč. Je tam i disciplína s oživlým či osvětleným terčem nebo ústupová střelba,“ upozornil lučištník, který věří, že se podaří tuto tradici v Česku udržet.
