Článek
Zával byl pětadvacet metrů dlouhý a parta čtyřiceti lidí musela odstranit kamení, které by naplnilo přibližně dvacet nákladních aut.
Šlo o jednu z největších českých jeskyňářských akcí za posledních pětadvacet let.
„Evropa a Indie jsou nepřehlédnutelné skály u Sloupu. Odděluje je jen úzká štěrbina. Právě v ní byl kdysi vykopaný vstup do podzemí. Chodba byla vyztužena výdřevami. Při zemětřesní se uvolnily mohutné balvany, které dřevo rozdrtily a vstup zavalily. Nikdo naštěstí tehdy nebyl zraněný,“ řekl Právu vedoucí speleologické skupiny Pustý žleb Jan Sirotek.
S kolegy léta bádá v podzemí krasu, a to v Amatérské jeskyni. Její chodby měří 43 kilometrů a jde o nejdelší přírodní podzemní systém ve střední Evropě. Zával léta bránil ve vstupu do zhruba kilometrové chodby, která nebyla ještě probádána. Jeskyňáři se nyní těší na to, že ji prozkoumají.
Krápníky a propast
Po likvidaci závalu se dostali jeskyňáři do podzemních chodeb, v nichž nalezli nejen bohatou krápníkovou výzdobu, ale také podzemní propast, a dokonce kovové žebříky, které v nich zanechali před více než půl stoletím při svém pátrání v podzemí jejich předchůdci.
„Této jeskyni říkáme Šachta za Evropou a Indií. Bohužel není vhodná pro to, aby byla zpřístupněna veřejnosti. Některá místa jsou špatně průchozí. Na vstupu do ní umístíme betonové skruže, které zabrání dalšímu zatarasení vchodu při zemětřesení,“ doplnil Sirotek.
V Moravském krasu je zhruba 1100 jeskyní. Mnohé z nich nejsou stále probádány. Největším úspěchem speleologů v této oblasti byl v roce 2008 objev takzvaného šošůveckého koridoru. Jde o chodbu dlouhou zhruba 1,5 kilometru. Sousedí s nově opětovně zpřístupněnou Šachtou za Evropou a Indií. Speleologové věří, že brzy naleznou místo, kterým jsou propojeny.
