Článek
„Za posledních pět let klesla osevní plocha řepky podle dat Českého statistického úřadu o 13 procent na letošních 342 tisíc hektarů. Pole s řepkou tak představují méně než 12 procent celkové výměry orné půdy v ČR,“ uvedl Doležal.
„Data o osevech řepky ke sklizni v roce 2022 ještě nemáme, ale vzhledem k deštivému počasí během druhé poloviny srpna, kdy se řepka seje, může i letos dojít k dalšímu poklesu,“ dodal.
Hlavním důvodem nárůstu produkce řepky v minulosti u nás bylo, že se vedle potravinářství využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Kvůli tomu je často terčem kritiky jeden z největších producentů, skupina Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).
Sněmovna odmítla zvýšení biopaliv v benzinu. Nahrálo by to Babišovi, tvrdí opozice
Současné omezování produkce a rostoucí poptávka po řepkovém oleji tlačí cenu řepky nahoru. „Co se týče ceny semen řepky olejné, podle posledních dat z letošního července vzrostla v meziročním srovnání o 17 procent,“ upozornil šéf Agrární komory.
„Vzhledem k tomu, že většina řepky putuje do potravinářského průmyslu, nižší produkce se následně promítá do vyšších cen potravin pro spotřebitele. Očekáváme, že vzhledem k výše uvedeným trendům bude růst cen řepky nadále pokračovat, což se může promítnout do cen vyrobených produktů z této komodity včetně oleje,“ doplnil.
Jak dále připomněl, na pěstitele řepky dopadají politická rozhodnutí vycházející ze sílícího společenského tlaku proti produkčnímu zemědělství. EU v minulých letech přijala řadu opatření s cílem zvýšit ochranu životního prostředí, která ovšem vedou k omezení produkce, a tedy i snížení celkové nabídky.
S ohledem na klimatickou změnu navíc zemědělci čelí vyššímu tlaku škůdců a chorob, přičemž zároveň dochází k omezování přípravků na ochranu rostlin. Produkce řepky v celé Unii klesla během šesti let o 30 procent. Její cena roste v posledních měsících celosvětově.
Úroda obilí bude průměrná, zato máku se sklidí nejvíc za dekádu
V Česku řepku sklidili zemědělci už ve všech krajích s průměrným výnosem 3,11 tuny na hektar, což bylo podle dat ministerstva zemědělství o 0,31 procenta méně než loni. Celkově její produkce dosáhla 1,06 milionu tun, loni to bylo 1,26 milionu tun.
Sklizena více než třetina brambor
Žně letos o několik týdnů zdrželo deštivé počasí, pod střechou však mají zemědělci už i obilí. Podle údajů ministerstva zemědělství činí letošní produkce obilovin 7,55 milionu tun, což je o něco více, než se čekalo. Letošní průměrný výnos je 6,11 tuny na hektar, podobně jako loni.
Co se týká brambor, jejich hektarové výnosy na Vysočině, která je v jejich pěstování tradičně dominantním krajem, jsou podle odhadů Českého bramborářského svazu zatím průměrné, někde i mírně lepší. Brambory tam jsou sklizeny už ze třetiny polí.
Zveřejněny již byly i odhady letošní úrody ovoce. Sklizeň jablek bude podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podprůměrná na úrovni 111 535 tun, v porovnání s loňskem by tak měla klesnout o pět procent. Naopak sklizeň hrušek má meziročně vzrůst asi o pětinu na téměř 7000 tun.
Brabec: Povodně a sucho teď budou chodit ruku v ruce
Za nižší sklizní u jablek je podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka pozdní nástup vegetace a chladné počasí v období květu. Plody ale budou podle něj letos větší. Hrušním chladnější počasí tolik nevadí.
Jak ale Ludvík pro Právo upozornil, zatímco u jablek se z celoevropského pohledu očekává spíše průměrná sklizeň, u hrušek bude vinou jarních mrazů ve Francii a Itálii nejhorší za zhruba třicet let. „I přes jejich slušnou úrodu u nás se tak nejspíš nedá očekávat zlevnění pro české spotřebitele, protože 75 procent prodávaných hrušek se do ČR dováží,“ uvedl.
Jablek se dováží zhruba polovina, jejich ceny rostly v minulých dvou letech, další vývoj bude záležet na cenové politice maloobchodních řetězců. Ceny moštových jablek od velkopěstitelů jsou letos zhruba o třetinu nižší než loni. Důvodem je podle Ludvíka mj. velká úroda jablek na zpracování v Polsku.