Pivo vydrží nejdéle chutné v plechu a v sudu, zjistil zlínský výzkum

Do PET láhve se dostaly molekuly kyslíku, který podle odborníků ze Zlína působí chuťové vady. Výraznější změny zpozorovali po půl roce uskladnění. Podobně výrazné změny se objevily také u piva skladovaného ve skleněné láhvi, a to od osmého měsíce.

Změny byly podle členky odborného týmu Evy Lorencové způsobeny tím, že korunkový uzávěr netěsní stoprocentně.

„Ne každý obalový materiál totiž slouží jako stoprocentní bariéra mezi produktem a okolním prostředím,“ vysvětlila Lorencová.

I to byl jeden z důvodů, proč se snažili odborníci přijít na odpověď na otázku, který z obalů je nejvhodnější pro dlouhodobé skladování.

„Náš výzkum jsme provedli na jednom třikrát chmeleném českém ležáku, který běžně vyrábí a dodává na trh jeden z pivovarů na Moravě. Použili jsme čtyři základní obalové materiály, které najdeme na českém trhu – půllitrovou láhev z hnědého skla, dále 1,5litrovou hnědou PET láhev, půllitrovou hliníkovou plechovku a padesátilitrový sud,“ sdělil další člen týmu, výzkumník Richardos Nikolaos Salek.

Vzorky tým skladoval v místnosti se stálou teplotou a bez přístupu světla. První testy provedl ihned po dokončení výroby piva, další pak pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku.

„U každého vzorku jsme zpracovali soubor analýz pomocí speciálního přístroje, jímž se dá zjistit například obsah etanolu v hmotnostních i objemových procentech, hustota, zdánlivý i skutečný extrakt, stupeň fermentace a kalorie,“ poznamenala Lorencová. Tým hodnotil i stabilitu pěny, barvu, obsah rozpustného oxidu uhličitého a hořkost.

„Přínosem našeho výzkumu je hlavně to, že se jedná o první takto přesně provedené srovnání na jednom druhu piva. V odborné literatuře podobné srovnání dosud nebylo popsáno,“ vysvětlila absolventka technologické fakulty Iveta Černošková, která se na výzkumu rovněž podílela.