Článek
Deaton podle akademie více než kdokoli jiný přispěl k porozumění, že pokud chce společnost vytvořit hospodářskou politiku, která podporuje blahobyt a snižuje chudobu, musí nejprve porozumět individuální spotřebě.
Jeho práce se točí kolem tří hlavních otázek: Jak spotřebitelé rozdělují své výdaje mezi různé zboží, kolik příjmů společnosti se utratí a kolik uspoří, a jak nejlépe měřit a analyzovat blahobyt a chudobu? Svými výsledky pomohl transformovat oblasti mikroekonomie, makroekonomie a rozvojové ekonomiky.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Jeho studie mimo jiné pomohla určit, které sociální skupiny jsou ovlivněny zvýšením daně z přidané hodnoty na potraviny. Deaton je také průkopníkem ve využívání dat z průzkumu mezi domácnostmi v rozvíjejících se zemích, zvláště údajů o spotřebě, k měření životní úrovně a chudoby.
Informovaný optimista
Deatona, profesora ekonomie a mezinárodních záležitostí z Princetonu, lze jedním výrazem vystihnout jako „informovaného optimistu“, napsal ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.
”Ve své shrnující knize Great Escape, (Velký únik), která vyšla předloni, předkládá hned několik zásadních a příznivých výdobytků lidského rodu. Vše přitom opírá o pečlivý výzkum a o čísla, žádná dojmologie se nekoná“, uvedl.
Deaton konstatuje, že naděje dožití při narození vzrostla od roku 1900 o celých padesát procent – a stále roste. Navzdory související populační explozi přitom stoupá i průměrná životní úroveň. Podíl lidí žijících z méně než dolaru denně klesl ze 42 procent v roce 1981 na 14 procent v době publikace knihy. „Velký únik“ se tak lidstvu daří.
„Po tisíce let tomu totiž bylo tak, že ten zlomek šťastlivců, kteří unikli smrti v kojeneckém nebo dětském věku, nakonec zpravidla čelil tíživě chudobě,” dodal Kovanda.
Deaton se také podílel na populárním výzkumu, ve kterém se spolu se svými kolegy z Princetonu snažili dokázat, že pocit osobního štěstí se zvyšuje s velikostí platu. Od určité hranice je ale člověk sice spokojenější, pocit štěstí se už nelepší. Emoční komfort, tedy pocit štěstí, podle studie kulminuje v USA na platové hranici 75 tisíc dolarů ročně (asi 150 tisíc korun měsíčně).
Nejvíc oceněných jsou Američané
Devětašedesátiletý Deaton se narodil v Edinburghu a působí na Princetonské univerzitě v USA. Má britské i americké občanství. Naprostou většinu nositelů ocenění tvoří ekonomové ze Spojených států. Loni cenu získal francouzský ekonom Jean Tirole.
Ocenění za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895 a uděluje ji až od roku 1968 na památku Nobela švédská centrální banka.
Vyhlášením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončí každoroční seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Na vyznamenané čeká finanční odměna osm miliónů švédských korun (23,3 miliónu Kč) a tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.
Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.