Článek
Jak ukázal exkluzivní průzkum ČSOB pro Právo mezi malými a středními podniky, 37 procent firem se k tomuto návrhu staví kladně. Se zkracováním pracovní doby více či méně nesouhlasí 54 procent společností, zbývajících devět procent to nyní nedokáže posoudit.
Reakce zástupců firem na odborářský návrh zkrácení zákonné pracovní doby jsou na první pohled možná až překvapivě benevolentní. Ostře proti je jen třetina dotázaných
Zákonná pracovní doba, tedy čas, po který je zaměstnanec povinen pro svého zaměstnavatele vykonávat práci, je nyní v Česku 40 hodin týdně, tzn. osm hodin denně. „Reakce zástupců firem na odborářský návrh zkrácení zákonné pracovní doby jsou na první pohled možná až překvapivě benevolentní. Ostře proti je jen třetina dotázaných,“ uvedl k průzkumu hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.
Současně však upozornil na to, že 58 procent oslovených podnikatelů se domnívá, že zkrácení pracovní doby by nemělo z jejich pohledu žádný faktický přínos. Ti, kteří by zkrácení pracovní doby podpořili, nejčastěji argumentovali tím, že zaměstnanci by byli více spokojení a odpočatí, měli by více volného času, zvýšila by se produktivita a efektivita a také by se otevřela možnost nabírání nových pracovníků.
„Vedlo by to ke spokojenosti větší části zaměstnanců,“ uvedl například obchodně-výkonný ředitel stavební společnosti Auböck Pavel Bureš. „Zaměstnanci tu půl hodinu denně nijak výrazně nepocítí. Mnohem větší přínos by bylo zkrácení páteční pracovní doby třeba o dvě hodiny. Tam by měli důvod se radovat,“ domnívá se Libor Wurm, vedoucí společnosti Alfeko, která vyrábí lehké kovové konstrukce.
Většina má obavy
Dvě pětiny oslovených podnikatelů si nemyslí, že by zkrácení pracovní doby o půl hodiny přineslo nějaká rizika. Čtvrtina firem však vidí jako riziko spojené s tímto návrhem snížení produktivity a nesplnění plánu zakázek.
Dalších 17 procent podnikatelů je toho názoru, že by došlo ke zvýšení mzdových nákladů kvůli přesčasům a potřebám nových zaměstnanců. Zbytek oslovených firem se pak obává, že zkrácení pracovní doby by snížilo jejich obrat, vedlo by ke snížení platů zaměstnanců nebo k narušení směnného provozu.
Tam, kde je úkolový výdělek, by zkrácení pracovní doby mohlo vést ke zvýšení produktivity práce...
„Tam, kde je úkolový výdělek, by zkrácení pracovní doby mohlo vést ke zvýšení produktivity práce, ke zvýšení tlaku na hledání vnitřních rezerv v oblasti efektivity práce, zlepšení předvýrobní přípravy a plánování práce, odhalení dalších vnitřních rezerv, přísnějšímu dodržování plánů údržby a oprav apod. Tam, kde je stanoven hodinový tarif či stanovena měsíční mzda, ale žádný velký přínos této změny nevidím,“ uvedl ředitel lindavské sklárny Lasvit Ajeto Jaroslav Turnhöfer.
Vedle toho se také obává rizika zhoršení ekonomické stability firem kvůli propadu výroby, který by nebyl kompenzován zvýšením produktivity práce. Podle Wurma zase většina malých podniků se zpracovatelským zaměřením nemá na takovou razantní změnu zdroje, takže by musely zdražit, a tím by ztratily na konkurenceschopnosti.
„Pracovní doba zejména v nejmenších firmách se ani dnes moc nedodržuje, zaměstnanec je stále častěji placen podle vykonané či dodané práce. Zkrácení pracovní doby by pak vedlo spíš ke zkrácení doby strávené na pracovišti a k prodloužení doby v home office,“ uvedla pro Právo analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Nad průměrem EU
Česko patří v rámci Evropské unie mezi země s největším počtem odpracovaných hodin zaměstnanců. Evropský průměr obvyklé týdenní práce zaměstnance s plným úvazkem je podle Eurostatu 41,3 hodiny. V Česku to loni bylo 41,7 hodiny.
Ve světě už některé firmy pracovní dobu svým zaměstnancům samy od sebe snižují. Například novozélandská firma Perpetual Guardian v červenci oznámila, že zavede natrvalo čtyřdenní pracovní týden. Během osmitýdenního testovacího období, kdy všech 240 zaměstnanců pracovalo bez snížení platu, podle jejího šéfa klesla hladina stresu, a dokonce mírně narostla i produktivita. Pochvaloval si také silné zvýšení iniciativy a spokojenosti zaměstnanců.
ČSOB provedla průzkum pro Právo v rámci pravidelného šetření pro Index očekávání firem. „Výsledky průzkumu podporují názor, že případné zkrácení délky pracovní doby a s ním spojené mzdové úpravy by měly být spíše výsledkem dohody zaměstnavatelů a zaměstnanců na nižších úrovních než zákonem zavedenou povinností,“ dodal Kupka.
