Článek
Za jeden ze základních předpokladů, aby mohly evropské státy čelit další vlně epidemie, je podle návrhu zajištění dostatečného množství testovacích kapacit.
„Bez odpovídajícího testování není možné včas odhalit potenciálně infekční jedince ani zviditelnit míry nákazy a přenos v rámci komunit. Testování je předpokladem pro náležité vysledování kontaktů,” konstatuje dokument s tím, že je potřeba, aby bylo možné rychle rozšířit testování na mírně symptomatické pacienty a osoby, které byly v kontaktu s pozitivními případy.
Pro zdravotníky i ošetřovatele a další personál v oblasti dlouhodobé péče musí být zajištěno pravidelné testování, aby se zabránilo šíření koronaviru v těchto prostředích.
Přehledně: Evropské země zpřísňují opatření proti koronaviru
„Kromě toho je v případě rozšíření nákazy v prostředí, jako jsou jatka, doly nebo některé klimatizované objekty, nutné okamžitě přijmout opatření pro tlumení ohnisek, aby se zajistilo, že tato ohniska zůstanou lokalizovaná. Zvláštní pozornost vyžadují také komunity migrujících nebo sezonních pracovníků,” připomíná Evropská komise, která rovněž nabádá státy, aby se pokusily zvýšit proočkovanost populace proti chřipce.
Mějte dost vybavení
Strategie rovněž připomíná, že na počátku epidemie se země potýkaly s nedostatkem testovacího vybavení i ochranných pomůcek.
Jednotlivé státy by proto měly vypracovat přehled svých potřeb, zásob a výrobních kapacit zdravotnického a laboratorního vybavení i léčivých přípravků. Země by měly mít rovněž přehled o tom, jaké výrobní kapacity jsou schopné flexibilně se přeměnit pro zajištění produkce výše uvedených komodit.
Rakousko od pátku znovu zavádí povinné roušky
Vedle testování zmiňuje strategie i přínos elektronických aplikací pro vysledování kontaktů nakažených a varování občanů. „Jedenáct dalších zemí má v úmyslu zavést aplikaci v blízké budoucnosti,” připomíná dokument.
Důležitým kritériem pro zvládnutí další případné vlny epidemie je nezahlcení zdravotnického systému, zjištění dostupnosti pohotovostních služeb a zároveň zajištění toho, aby nedošlo k zanedbání neakutní zdravotní péče.
„Je třeba rovněž zajistit, aby v situacích kritického nedostatku bylo třídění (neboli „triáž“) pacientů, kteří potřebují zdravotní péči, prováděno na základě zásad, které jsou striktně založeny na lékařských kritériích,” zdůrazňuje dokument, který se v dalších bodech věnuje i nefarmaceutickým opatřením, která jednotlivé státy zaváděly, jako bylo omezení pohybu, omezení fyzického kontaktu, nošení roušek ve veřejných prostorách či hraniční kontroly.
„Tato opatření byla často nezbytná k tomu, aby se zpomalilo šíření viru a zachránily desítky tisíc životů, zároveň však způsobila velké společenské a hospodářské škody,” připomněla Komise a doporučila, aby se země do budoucna těmto rozsáhlým omezujícím opatřením pokud možno vyhnuly.
„Jakákoli opatření, která vyžadují omezení pohybu osob nebo zboží v rámci EU, by měla být použita pouze v situacích, kdy je to nezbytně nutné,” uvádí strategie s tím, že dočasné kontroly na hranicích mohou být prováděny „pouze za výjimečných okolností” a měly by trvat pouze po dobu, kdy tyto okolnosti trvají.
Pokud by některá země k takovémuto opatření přistoupila, mělo by se tak stát po konzultaci s ostatními státy, přičemž by měl být vždy zachován volný pohyb zboží, pracovníků vykonávajících kritická povolání a nepostradatelných pracovníků v dopravě.
Nakažení zahraniční dělníci znervóznili středočeskou obec
Jednotlivé země mají také sdílet informace v rámci databází, aby bylo možné modelovat a posuzovat rizika šíření viru. „Regionální ohniska po celé EU a rostoucí počet nových případů za den ve světě jasně ukazují, že pandemie skončí až tehdy, bude-li pod kontrolou všude,” konstatovala Komise.
Aktuálně je v ČR 5107 nemocných, což je nejvíc od začátku epidemie. Od začátku března se v ČR nakazilo koronavirem SARS-CoV-2 už 14 800 lidí, z nichž 365 zemřelo.