Článek
Vědci analyzovali více než 26 tisíc galaxií, které jsou Mléčné dráze nejblíž a zjistili, že většina těch mrtvých zanikala pomalu, jakoby se udusila nedostatkem plynu.
Hvězdy ve fungujících galaxiích vznikají z chladného plynu v mezihvězdném prostoru, ten se po nějakém prvotním impulsu začne smršťovat a postupně se vlastní gravitací zformuje v hvězdy. Většinu tohoto plynu tvoří vodík a také hélium.
Hvězdy vznikají v mlhovinách, kde je plynu a prachových částic nahromaděno nejvíce. Během života postupně prvky přeměňují na hélium a ty velké posléze na kovy, ty se pak hromadí v okolním prostoru.
Právě z těchto kovů vědci zjistili pomalou smrt galaxií. V těch zkoumaných jich bylo mnohem více, než kdyby galaxie přestala fungovat náhle. Nové hvězdy se netvoří, ale ty stávající masivní stále produkují kovy.
„Kovy jsou ty největší stopy z historie formování hvězd. Čím více hvězd se v galaxii utvořilo, tím více kovů tam bude,” řekl Jing-ťie Pcheng z univerzity v Cambridge.
Smrt trvá nejméně čtyři miliardy let
Astronomka Andrea Cattaneová z pařížské observatoře to porovnala k tomu, jako když se dusí člověk. Nedostává se mu kyslíku a v jeho těle se hromadí oxid uhličitý, který se nemůže dostat ven. Galaxiím se nedostává plynu a hromadí se v nich těžké kovy, které produkují hvězdy během svého života.
Zatímco smrt člověka ale trvá několik minut, galaxii trvá nejméně čtyři miliardy let, než se udusí. Dobu stanovili vědci podle toho, že stáří mrtvých galaxií je zhruba o tuto dobu vyšší než stáří fungujících galaxií.
Vědci zatím nevědí, jak plyn z galaxií mizí. Jednou z teorií je, že si je navzájem mezi sebou postupně „kradou“. Galaxie se většinou vyskytují ve skupinách. Například Mléčná dráha, tedy naše galaxie, v níž se nachází Slunce, je součástí skupiny asi 30 galaxií, z nichž největší je galaxie pozorovatelná v souhvězdí Andromedy.