Europoslanci: Majitelé musí zateplit domy

Podle europoslanců se mají povinně upravit domy s energetickou náročností tříd E, F a G, aby do roku 2030 dosáhly minimální třídy energetické náročnosti E a do roku 2033  třídy D. Pro nebytové a veřejné budovy europarlament stanovil dřívější termíny, ačkoliv jsou i výjimky.

„Ke snížení energetické náročnosti budovy – například díky izolování nebo zlepšení topného systému – by mělo dojít při prodeji budovy či její větší renovaci. V případě pronajatých budov pak při podpisu nové smlouvy,“ uvedlo tiskové oddělení parlamentu.

Cílem nařízení je snížit emise skleníkových plynů a spotřebu energie. Navíc to podle europoslanců zvýší zaměstnanost ve stavebnictví a oživí sektor. Ne všichni ovšem se záměrem souhlasí.

„Mnohé rodiny mají třeba jen jediný nemovitý majetek a tahle zelená politika by pro ně znamenala investice desítek tisíc eur do renovací,“ kritizovala návrh italská poslankyně Isabella Tovaglieriová.

Protestují i čeští zástupci. „Budou se muset vynaložit obrovské náklady na renovace ­domů. Lhůty jsou obrovsky krátké a nerealistické,“ řekl v úterý Právu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Za nereálná označili opatření rovněž místopředsedkyně parlamentu Dita Charanzová (ANO) a předseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Milan Krček. Ten odhadl, že komplexní renovace pětipatrového rohového činžovního domu z roku 1912 v Praze vyjde zhruba na 25 milionů korun. „Jen jedno trojdílné okno stojí okolo 140 000 korun a na patře je jich dvanáct,“ řekl Krček.

Podle něj nebude splňovat požadavky 80 procent domů a je otázkou, jak by nová povinnost zahýbala s cenami mate­riálů, stavebních prací a podobně. Podle Krčka ani nebude dost specialistů na rekonstrukce a zateplování.

Podle poradenského experta Petra Holuba z Budovy21 se ale návrh může ještě změnit, protože nyní o něm budou europarlament a Evropská komise vyjednávat s členskými státy.

To v úterý potvrdilo i ministerstvo životního prostředí.

„Můj odhad je, že to spíše skončí blíže pozici členských zemí, která říká, že třeba rodinné domy by z toho měly být vyjmuty,“ uvedl Holub. Stát ale podle něj bude muset nabídnout lidem poradenství, dotace a zvýhodněné půjčky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) upozornilo, že přesné parametry směrnice ještě nejsou jasné. „Upozorňujeme, že Směrnice o energetické náročnosti budov nabude svou finální podobu až po interinstitucionálních vyjednáváních, což velmi pravděpodobně bude až koncem tohoto roku. Nejsou proto známy finální parametry, se kterými bude při její transpozici státní správa pracovat,“ upozornil také Marek Vošahlík z MPO.

Ministerstvo podle něj v rámci českého předsednictví vyjednalo lepší návrh, který chrání zranitelné skupiny. „Ten bude resort hájit ve vyjednávání proti Evropskému parlamentu,“ dodal.

Nová pravidla se nemají vztahovat na památky a jednotlivé země z nich budou moci vyjmout i další chráněné budovy, technické stavby či kostely.

Podle znění směrnice se povinnost nemusí týkat ani domů s užitnou plochou do 50 metrů čtverečních či těch, které nejsou celoročně užívány. Kromě toho mohou státy z pravidel vyjmout veřejné sociální bydlení.

Směrnice upravuje i pravidla pro nové budovy postavené po roce 2028. Ty budou muset být povinně bezemisní. To znamená, že budou svou spotřebu energie z emisních zdrojů kompenzovat například výrobou z obnovitelných zdrojů. Pokud to bude technicky proveditelné a ekonomicky vhodné, budou muset disponovat i solárními panely.

„Nové budovy se solárními panely sníží jejich obyvatelům náklady za energie. Fotovoltaický trh získal jasný termín, ke kterému bude postupně připravovat potřebné instalační kapacity, i jasný impuls pro oblast technického vzdělávání,“ uvítal to Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.