Hlavní obsah

Balaš je proti školnému na vysokých školách

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) se postavil proti návrhu Národní ekonomické rady vlády (NERV) zavést na veřejných vysokých školách odložené školné. Návrh je součástí souboru opatření na snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN)

Článek

„Jsem spíš skeptický k tomu, že by to něco přineslo. Myslím si, že ten systém je natolik administrativně náročný, že by to, co se z toho získá, ani ty náklady nepokrylo,“ komentoval návrh Balaš v ČT.

Proti návrhu se vymezili i bývalí rektoři a kandidáti na Hrad Tomáš Zima a Danuše Nerudová. „Vytočilo mě doběla, že NERV vymýšlí placení na vysokých školách. Musíme podporovat pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou. Naší hodnotou musejí být mladí a šikovní lidé. V úvahu musí člověk vzít i lidi, kteří by na školné neměli peníze, a musel by jim pomáhat stát,“ řekl minulý týden Zima, jak upozornily LN.

Školné neprošlo už Nečasově vládě

Podle bývalé rektorky Mendelovy univerzity v Brně Nerudové je před zavedením školného potřeba nejdříve reformovat vzdělávací systém, aby v něm měl každý šanci uspět. Podotkla, že by bylo třeba reformovat i bankovní systém, aby umožnil bezrizikové půjčky na studium.

NERV navrhuje během roku až dvou zavést systém státem regulovaných vratných studentských grantů po vzoru Británie, kde studenti v době zaměstnání splácejí své studium z dodatečné daně z příjmů.

NERV předepisuje státu dietu. Koalici to moc nevoní

Domácí

Druhou možností by podle návrhu bylo zavedení poplatku 5 až 10 tisíc korun za každý rok na vysoké škole. V případě překročení standardní doby studia by se poplatek zvyšoval.

O školném uvažovala před deseti lety také vláda Petra Nečase (ODS). Ta předpokládala školné do 10 tisíc korun za semestr, tedy 20 tisíc za rok a zavedení studentských půjček. Po protestech z akademického prostředí včetně studentských spolků i tehdejší levicové opozice ale na zavedení školného nedošlo.

Na soukromých VŠ se platí běžně školné ve výši desítek tisíc korun za semestr či rok. Drtivá většina studentů (90 procent) z 300 tisíc všech VŠ studentů je však na školách veřejných, kde studium hradí jen cizinci, kteří studují v cizím jazyce, zejména v angličtině. V takovém případě platí i statisíce za rok, což se týká především medicínských oborů.

VŠ v číslech

V Česku je 26 veřejných vysokých škol a 32 soukromých.

Nejvíc studentů navštěvovalo Univerzitu Karlovu v Praze (50 tisíc), Masarykovu univerzitu v Brně (32 tisíc) a Univerzitu Palackého v Olomouci (23 tisíc).

Nejvíc VŠ studentů bylo v roce 2010, a to 400 tisíc. Pak počet výrazně klesal až na 289 tisíc v roce 2019. Tento dlouhodobý pokles se dotkl pouze studentů českého státního občanství.

V roce 2021 studovalo VŠ u nás 52 109 cizinců majících 165 různých státních občanství. Dvě pětiny byly slovenské státní příslušnosti, 16 procent ruské a 9 procent ukrajinské. Přesné údaje pro letošek, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, ještě nejsou k dispozici. Před dvaceti lety bylo v Česku na VŠ téměř deset tisíc cizinců.

Anketa

Mělo by se na vysokých školách zavést školné?
Byl/a bych pro.
65,2 %
Nemám jasné stanovisko.
6 %
Byl/a bych proti.
28,8 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 18701 čtenářů.

Do důchodu později, školné na univerzitách. Experti radí, jak zachránit hospodaření státu

Domácí

Výběr článků

Načítám