Balaš je proti školnému na vysokých školách

„Jsem spíš skeptický k tomu, že by to něco přineslo. Myslím si, že ten systém je natolik administrativně náročný, že by to, co se z toho získá, ani ty náklady nepokrylo,“ komentoval návrh Balaš v ČT.

Proti návrhu se vymezili i bývalí rektoři a kandidáti na Hrad Tomáš Zima a Danuše Nerudová. „Vytočilo mě doběla, že NERV vymýšlí placení na vysokých školách. Musíme podporovat pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou. Naší hodnotou musejí být mladí a šikovní lidé. V úvahu musí člověk vzít i lidi, kteří by na školné neměli peníze, a musel by jim pomáhat stát,“ řekl minulý týden Zima, jak upozornily LN.

Podle bývalé rektorky Mendelovy univerzity v Brně Nerudové je před zavedením školného potřeba nejdříve reformovat vzdělávací systém, aby v něm měl každý šanci uspět. Podotkla, že by bylo třeba reformovat i bankovní systém, aby umožnil bezrizikové půjčky na studium.

NERV navrhuje během roku až dvou zavést systém státem regulovaných vratných studentských grantů po vzoru Británie, kde studenti v době zaměstnání splácejí své studium z dodatečné daně z příjmů.

Druhou možností by podle návrhu bylo zavedení poplatku 5 až 10 tisíc korun za každý rok na vysoké škole. V případě překročení standardní doby studia by se poplatek zvyšoval.

O školném uvažovala před deseti lety také vláda Petra Nečase (ODS). Ta předpokládala školné do 10 tisíc korun za semestr, tedy 20 tisíc za rok a zavedení studentských půjček. Po protestech z akademického prostředí včetně studentských spolků i tehdejší levicové opozice ale na zavedení školného nedošlo.

Na soukromých VŠ se platí běžně školné ve výši desítek tisíc korun za semestr či rok. Drtivá většina studentů (90 procent) z 300 tisíc všech VŠ studentů je však na školách veřejných, kde studium hradí jen cizinci, kteří studují v cizím jazyce, zejména v angličtině. V takovém případě platí i statisíce za rok, což se týká především medicínských oborů.