Článek
Ústavní soud Ignačákovu stížnost projednával za mimořádně přísných bezpečnostních opatření, na místě byla i zásahová jednotka vězeňské služby.
Obžalovaného přivedli v poutech na rukou i nohou. Soud mu je ale i přes žádost ostrahy před vynesením nálezu nařídil odstranit. „Považuji tuto žádost za zbytečnou,” reagoval předseda senátu David Uhlíř.
Jeho stížnosti ÚS vyhověl a rozhodnutí předchozích soudů, zejména vrchního soudu, označil za protiústavní.
Ignačák tak bude stíhán na svobodě. Návrhu na okamžité propuštění z vazby ale ÚS vyhovět nemohl, uvedla soudkyně zpravodajka. Není to podle ní kompetence ÚS. O vazbě tak bude znovu rozhodovat vrchní soud.
Záruky odmítnuty
Muž je ve vazbě kvůli obavě vyšetřovatelů z útěku a skrývání před trestním stíháním. V minulosti u soudu neúspěšně předložil písemný slib, záruku sestry a návrh, že by pravidelně docházel k probačnímu úředníkovi. Opakovaně uvedl, že nemá v úmyslu prchnout do zahraničí.
Samotná hrozba vysokého trestu ale podle ÚS není důvodem pro dlouhodobou vazbu v situaci, kdy existuje řada protiargumentů: Ignačák dosud nebyl trestán, před uvězněním pracoval, sestra mu nyní nabízí zázemí a bratr zaměstnání. Neumí žádný cizí jazyk a policie nezjistila dostatečné finanční krytí pro život v cizině. Všechny tyto faktory svědčí proti útěkové vazbě, uvedla Šimáčková.
Opakovaně prodloužená vazba
Ignačákova stížnost byla namířena proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z 27. května 2016. Ten tehdy změnil předchozí verdikt Městského soudu v Praze a ponechal Ignačáka ve vazbě. Městský soud pak ještě vazbu znovu prodloužil v srpnu. Stížnost ovšem směřovala výhradně proti usnesení vrchního soudu z května.
Podle vyšetřovatelů chtěl Ignačák spolu s dalšími anarchisty útokem narušit základní politickou, hospodářskou a sociální strukturu země. Obviněno bylo celkem pět lidí, třem z nich hrozí tresty odnětí svobody až na 20 let. Skupinu tvoří i tři ženy, které jsou stíhány za to, že o přípravách věděly a neoznámily je policii.
Vinu popírají
Všichni aktéři, včetně údajného iniciátora útoku Petra Sovy, vinu popírají, tvrdí že žádný útok neplánovali a celou záležitost označují za policejní provokaci.
Té se ve svém středečním nálezu věnoval i Ústavní soud.
„Není možné, aby někdo byl odsouzen za čin, který spáchal proto, že k němu byl policistou podnícen, naveden, přesvědčen, donucen nebo přemluven,” uvedl ÚS.